Sergej Latyšev: Přehřátá světová ekonomika potřebovala „pandemii“ koronaviru a ropnou krizi, aby upustila páru a vše se svalilo na dílo vyšší moci

SVĚT: SERGEJ LATYŠEV ukazuje, jak „majitelé klíčů“ v pozadí světových financí zneužívají paniky vyvolané epidemií koronaviru k manipulaci s globální ekonomikou – a vlastně každým z nás

Číňané přivodili světu hrozný koronavirus. Rusové podrazili dohodu OPEC+. Světová ekonomika proto míří do pekel. Miliony lidí, kteří ještě včera žili bezstarostným životem, se připravují na hroznou smrt. Takový apokalyptický dojem dnes zraje v srdci „globálního měšťáka“, jehož už tak podlomené mentální schopnosti jsou nyní ochromeny strachem. Občané, kteří v tomto světě domnělého blahobytu všemu udávají tón, prožívají děsivý šok.

Virus jako kouřová clona

A dosud všemocní „vládci peněz“ nyní uměle odvádějí pozornost lidí od fenoménu globální finanční a hospodářské krize, která se ovšem připravovala dlouho před koronavirovou a ropnou krizí. Přitom není vůbec důležité, zda byla pandemie koronaviru vyvolána uměle podobně jako pád cen ropy zrežírovaný dlouhodobým americkým klientem – Saúdskou Arábií, nebo jde o pouhou shodu okolností.

Jednoduše využili situace. Nebo snad je vše důsledkem vědomé a cynické manipulace zainteresovaných, kteří záměrně urychlili kolaps, aby na něm mohli vydělat dřív, než rozkolísanost a nerovnováha v globální ekonomice smete i je? Nyní pod rouškou rozhodných opatření v boji proti koronaviru se očividně snaží postavit ekonomiku krátkodobě znovu na nohy a uvést ji do pro ně přijatelnější podoby, což v důsledku bude mít mnohem vážnější ekonomické, politické a sociální dopady.

Koneckonců, už slyšíme, že je naléhavě nutné zakázat hotovost (v Číně to již bylo částečně provedeno), protože je přenášečem infekce, což povede k úplnému zotročení jednotlivce státem. Nebo se vypořádat s politickými a občanskými svobodami, protože autoritářské země jako Čína nebo Jižní Korea jsou mnohem úspěšnější v boji proti infekcím než nedisciplinované „liberální“ západní společnosti posedlé „lidskými právy“. Například v Jižní Koreji je úmrtnost na koronavirus při velkém počtu nakažených menší než 1%. A jaká je ve „svobodné“ Itálii? Odpověď na tuto otázku dává nyní lidem na Západě sám život: chcete vymřít – prosím, chcete žít – potom se změňte.

O co ve skutečnosti jde?

V současnosti je nejdůležitější zakrýt nejnebezpečnější bubliny, které hrozí zničením globální ekonomiky. Aby se uhasil požár způsobený vyšší mocí, bylo zahájeno další kvantitativní uvolňování a nalévání nekrytých peněz do ekonomiky (její manažeři již dlouho nic jiného neumějí) pod záminkou náhrady škod způsobených koronavirem.

Přehřátý a nadhodnocený americký akciový trh dramaticky zchudl. Největší americký akciový Dow Jonesův index na konci pondělního obchodování ztratil téměř 3 tisíce bodů, neboli spadl o 13%. Jde o nejhorší pokles od černého pondělí roku 1987. Podle počtu ztracených bodů byl 16. březen vůbec nejhorším dnem v historii Dow Jonesova indexu. Tento základní burzovní index zkolaboval poté, co Trump oznámil možnou nastupující recesi a odhad, že pandemie koronaviru by mohla trvat až do července nebo srpna. Finanční experti tvrdí, že strach a nejistotu může uklidnit pouze snížení počtu případů nakažených koronavirem. Příznačné přitom je, že v zemi s téměř 330 miliony obyvatel dosud na koronavirus zemřelo pouze několik desítek či stovek lidí.

Na evropských burzách můžeme pozorovat stejný obrázek: kapitalizace dokonce i předních společností padá strmě ke dnu. Burzovní makléře jakoby měli ve tvářích měli napsáno: teď je nutné urychleně zachránit nejen obchodní společnosti, ale i celé státy.

Spásné náhrady škod

A to se právě děje. Spojené státy, jakož i většina ostatních zemí, uzavřely hranice. To způsobuje značné ztráty leteckým společnostem, celému sektoru turistiky a dalším oblastem hospodářství – a stalo se důvodem, aby Trumpova administrativa (poté, co vyhlásila stav nouze) vyčlenila nejméně 50 miliard dolarů na boj proti důsledkům epidemie. Evropská unie dává na podobné účely přibližně 40 miliard EUR. Během příštího roku toto číslo mohlo podle ekonomů přesáhne 300 miliard.

Mimořádné úsilí vyvinula Evropská centrální banka (ECB). Navýšila program „kvantitativního uvolňování“, tj. tisku nekrytých peněz, o 120 miliard EUR. Tím se rozjíždějí nové dlouhodobé operace refinancování a nabízejí se bankám nové velmi levné úvěry na stimulaci výrobního sektoru. ECB zkrátka hodlá komerčním bankám za půjčky ještě platit, aby mohly financovat reálnou ekonomiku. Podobně se činí také americký Federální rezervní systém (FED) a Bank of England. A za nimi nikterak nezaostávají ani Japonci.

Některé evropské státy si na konto „vyšší moci“ v boji s koronavirem a jeho důsledkům ordinují vskutku působivé částky. Itálie, jejíž finanční systém je v hluboké krizi a ohrožuje eurozónu, ale vlastně celou EU s již tak velkými problémy, uvolní 25 miliard EUR. Palácové Švýcarsko – 10 miliard.

Německo oznámilo, že přijme „veškerá nezbytná“ ekonomická opatření v boji proti koronaviru. Vláda je připravena pod touto záminkou nalévat do ekonomiky, která se již dříve nacházela na pokraji recese, prakticky neomezené finanční a fiskální stimuly. „Peníze jsou, a my je dáme,“ slíbil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Jde minimálně o desítky miliard EUR. Cílem je pomoci byznysu a zabránit nedostatku likvidity. Připomeňme, že v době, kdy to řekl, v 83 milionové Spolkové republice zemřelo na „pandemii“ pět lidí…

V jiných částech světa se děje totéž. Příkladná Jižní Korea v tomto ohledu utratí 10 miliard dolarů, chudý a nepoučitelný Egypt – „jen“ 6 miliard dolarů. A to navzdory skutečnosti, že počty zemřelých na koronavirus jsou v porovnání s jinými „tiše probíhajícími“ epidemii zatím minimální, a ani zdaleka neznamenají největší hrozbu pro lidstvo. Prostě se chytli pandemie a aktivně rozdmýchávají psychózu, aby dosáhli svých cílů. Existuje už několik zemí, které hodlají využít této „příležitosti“ k vyhlášení bankrotu, aby tak v první řadě vyřešily problém zadluženosti. Libanon to již udělal. Další na řadě je Ukrajina.

Hlavní stimul: Čína

Podle nezávislých ekonomů byla uměle nafouknutá prosperita světové ekonomiky v posledních desetiletích založena na dvouciferných číslech čínského ekonomického růstu, který byl do značné míry podmíněn nízkými počátečními ukazateli. Poté však, co se ČLR stala dostatečně rozvinutou a bohatou zemí, nebylo takové tempo růstu již možné. Nevyhnutelné zpomalení růstu čínské ekonomiky, která se proměnila ve „světovou dílnu“ a neskutečně se přehřála, což symbolizují celá nově vybudovaná a liduprázdná města, hrozilo, že dojde ke snížení kotací akcií v New Yorku, Londýně i na dalších světových burzách. Čína si proto potřebovala oddechnout, což se nyní děje, ale takovým způsobem, aby nebyla narušena důvěra investorů. K tomu přišel velice vhod koronavirus, který umožňuje Číňanům nakupovat za babku akcie svých vlastních společností od panikařících cizinců.

Podle oficiálních údajů se v lednu až únoru 2020 snížila produkce v Číně ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 13,5%, namísto očekávaného růstu o 1,5%. A v maloobchodních tržbách, při nichž si obyvatelstvo v karanténě bylo nuceno utáhnout opasky, nastal pokles o 20,5%. Na první pohled je to špatné, ale pouze na první pohled. Protože až karantény skončí a vycedí se v nich „zkažená krev“, zázračná ekonomika sestoupí z nebe zpět na Zemi, růst se obnoví – a nikdo se nebude divit, že už není tak vysoký jako dřív.

Pokud by koronavirus nebyl, musely by si ho trhy vymyslet. Právě tato pandemie ve spojení se světovou ropnou krizí umožňuje řešit velké a složité problémy s minimální ztrátou krve, a přitom všechny najednou. Je v tuto chvíli velmi obtížné zjistit, kdo na tom víc vydělá. Strach, psychóza a mentální problémy lidí spojené s „pandemií“ v tom ale nehrají významnou roli.

Znovu s námi manipulují. Ostatně jako vždy.