Šetří, šetří. A pak si půjčí 137 miliard. Vláda opět na pranýři

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Vláda v tomto týdnu oznámila, že v rámci Národního plánu obnovy bude žádat Evropskou komisi o půjčku 137,4 miliard korun. Dle kabinetu bude půjčka Česku poskytnuta „za velmi výhodných podmínek“. O výhodnosti půjčky však mnozí lidé pochybují a podle exministra financí Miroslava Kalouska se nám tato „výhodná půjčka“ může ještě „zatraceně prodražit“. „Rád bych věděl, jak důkladně vláda zvažovala kurzové riziko,“ zajímalo by jej. Mnohé překvapilo také to, kam zapůjčené peníze půjdou.

O půjčce, která má činit zhruba 137,4 miliardy korun, hovoří aktualizovaný Národní plán obnovy, který vláda schválila v tomto týdnu a Česká republika o ni chce žádat skrze Nástroj pro oživení a odolnost. Dalších 33,4 miliardy korun má Česko dle vlády získat na grantech. Vláda také uvádí, že se „oproti původnímu plánu z roku 2021 investice z Národního plánu obnovy zhruba zdvojnásobí“.

Finance, které si Česko půjčí anebo je získá skrze granty, mají být dle kabinetu použity na „projekty, které nastartují českou ekonomiku, zajistí čistější a levnější energie, lepší dostupnost bydlení nebo moderní vzdělávání“.

„Česko se rozhodlo využít výhodnou půjčku, díky které může získat až 137,4 miliard korun. Tato půjčka nám umožní investovat do oblastí, které jsou nezbytné pro transformaci společnosti a ekonomiky. Mluvíme v tomto případě o energetice bydlení či školství. Jsou to investice, které bychom tak jako tak museli učinit. Dále tvoříme podmínky pro rozvoj sektoru mikroelektroniky s cílem podpořit výrobu čipů. Díky této půjčce s nižší úrokovou sazbou, na ně však získáme finanční prostředky za lepších podmínek, než kdyby si Česko půjčovalo samo, a navíc s desetiletým odkladem splátek jistiny,“ pronesl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Projekty mají zahrnovat financování reformy bydlení, renovace budov a související rozvoj obnovitelné energetiky, posílení kybernetické bezpečnost, financování projektů ohledně digitalizace, ale i zlepšení péče o lidi v pokročilém věku, modernizace sociální péče nebo rozvoje akademických pracovišť a modernizace vzdělávání.

Samotná půjčka má mít splatnost 30 let a prvních deset má Česko splácet pouze úrok a až následně začne splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky po dobu zbylých 20 let. Přesná výše úroku bude vycházet z aktuálních podmínek v poskytnutí půjčky. Dle vlády se má jednat o velmi výhodný úrok, který se například v druhém pololetí 2022 pohyboval okolo 2,6 procenta.

O „výhodnosti“ této půjčky má však mnoho lidí nemalé pochyby. Exministr financí Miroslav Kalousek například podotkl, že by jej zajímalo, „jak důkladně“ vláda u této půjčky zvažovala kurzové riziko. „Tahle ‚výhodná půjčka‘ se může zatraceně prodražit…“ poznamenal.

Bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer na to Kalouskovi poznamenal, zdali si je jistý, že by jej uklidnilo, kdyby se dozvěděl, že ano „i se jmény konkrétních ministryň a ministrů, kteří v diskuzi vystoupili“. „Tak mohl by mě uklidnit třeba Jozef Síkela …Byl v představenstvu Erste, o kursových rizicích toho ví mnohem víc než já…“ podotkl Kalousek, že by rád slyšel od ministra průmyslu a obchodu, že vláda kurzové riziko vzala dostatečně v potaz.

Také novinář Marek Stoniš v souvislosti s půjčkou od Evropské komise neskrýval rozčarování. Upozornil, že ta půjde „především na zelenou a digitální transformaci, jejímž smyslem je co nejrychleji ‚odstřihnout‘ kdysi uhelnou velmoc Česko od uhlí a přejít na ‚obnovitelné zdroje‘ energie (hlavně vítr a slunce), jak nám velí ambiciózní klimatické závazky EU“.

„A víte, co dělá Německo poté, co si odstavilo všechny své jaderné elektrárny? Aby je nahradilo, pálí v uhelných elektrárnách rekordní množství hnědého i černého uhlí, které dokonce dováží z jižní Ameriky, především Kolumbie. (Možná jej přepravují bezemisní tankery na baterky, vím já?…),“ upozornil, jak dopadly „zelené“ plány v Německu. „Zánik evropské civilizace a prosperity je plný zvratů a dobrodružství,“ dodal k tomu.

Olympionik a lékař Lukáš Pollert se také podivil nad tím, že se Česko zadluží kvůli reformě energií v době, kdy již bojuje s rekordním růstem státního dluhu. „Když nemáš, půjč si 137 miliard… na boj s větrnými mlýny,“ glosoval vládní plán.

Ozývaly se i podobné ohlasy od mnohých twitterových diskutujících. „Za tohle zadlužení by měl každý jeden člen vlády, který pro něj zvedl ruku, nést odpovědnost!“ mínil jeden z uživatelů.

Internetový komentátor Pavel Haraším poznamenal, že „dělání dluhů vládě Petra Fialy jde opravdu na výbornou“.

„Zátopek když nemohl tak přidal, my když máme rekordní schodek, tak si půjčíme,“ připodobnil další diskutér vládní plán k heslu legendy českého sportu.

„Není lepší cesta k samostatnosti a soběstačnosti, než s rukama svázanýma dluhy, kam se podíváš,“ dodal další twitterový diskutující a ptal se, zdali tento plán schválila stejná vláda, „která vyzývá vlastní obyvatele ke zvyšování finanční gramotnosti?“ „Všichni z vlády by měli vrátit VŠ tituly a chopit se lopat,“ míní.

A ozvalo se také srovnání s aktuálním vládním plánem na skrouhnutí zadlužování prostřednictvím osekání dotací. Dle některý hlasů tento vládní záměr působí v souvislosti s oznámenou půjčkou dosti kontraproduktivně. „Chceme dotace omezit, proto si na ně půjčíme 137 miliard,“ zaznělo v diskusi na Twitteru.

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :

Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX

EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :

IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium

                               Děkujeme