Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Poslanci mají v úterý jednat o smlouvě o obranné spolupráci mezi Českou republikou a USA, kterou nedávno ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Jana Černochová. Poslanci hnutí ANO dostali před jednáním materiál, který podrobně vysvětluje, o čem smlouva je. Exministr obrany Metnar jako garant tohoto bodu dává klubu souhlasné stanovisko. Uvádí však části, které se liší od stejných smluv, které dříve sjednali Slováci nebo Maďaři. Například v oblasti trestní jurisdikce mimo určené prostory, kde by Američané pobývali. ParlamentníListy.cz mají plné znění vyjádření klubu ANO k dispozici.
Očekává se vášnivá debata, přestože nejspíš nehrozí, že by se zákonodárci k dokumentu postavili negativně. Kromě koalice zvedne ruku pro také část klubu hnutí ANO. Oznámila to šéfka klubu Alena Schillerová v nedělních OVM. Jednotné hlasování si ale klub pravděpodobně nestanoví.
V rámci interního vyjádření k programu schůze Sněmovny připravených pro všechny poslance hnutí ANO, které má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici, jsou shrnuty podstatné informace a srovnání, co smlouva pro Českou republiku znamená.
Materiál pro potřeby klubu zpracoval exministr obrany a nyní šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar, který v úvodu zdůrazňuje, že totožnou či podobnou smlouvu má se Spojenými státy uzavřeno 24 členských zemí NATO a další o ní vyjednávají.
„Účelem dohody je komplexně upravit právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA, závislých osob a dodavatelů v rámci případného plnění úkolů ozbrojených sil USA na území ČR. Dohoda sama o sobě neposkytuje americkým vojákům oprávnění pobývat na území ČR. Jejich pobyt musí být schválen v souladu s čl. 43 Ústavy České republiky, jako tomu je doposud. Jde o bilaterální mezinárodní smlouvu prezidentského typu doplňující současnou úpravu, kterou je tzv. NATO SOFA,“ píše Metnar ve vyjádření pro svůj poslanecký klub.
Podotýká ovšem, že multilaterální smlouva NATO SOFA uzavřená před 23 lety sice dává základní rámec působení spojeneckých vojsk na území členských států Aliance, ale na rozdíl od aktuálně projednávané bilaterální dohody DCA se Spojenými státy je reciproční. V konečném důsledku to znamená, že upravuje i působení našich českých vojáků na území spojenců NATO. Dnešní dohoda řeší pouze teoretickou variantu působení amerických vojsk v Česku, jejich práva a povinnosti, ale o případném působení našich vojáků v USA nehovoří vůbec.
Bývalý ministr obrany také píše, že všechny tyto smlouvy USA s jejich partnery v rámci Aliance mají téměř totožnou podobu a v principech se neliší. „Česká verze dohody o spolupráci má třicet článků a přílohu A, která obsahuje soupis zařízení a prostorů poskytnutých Českou republikou podle podmínek této dohody ozbrojeným silám USA, dodavatelům USA, českým dodavatelům, závislým osobám a dalším osobám podle vzájemné dohody. Dohodnutými zařízeními a prostory jsou: Vojenské letiště Čáslav, Náměšť, Pardubice, Logistické centrum Mošnov, Vojenský výcvikový prostor Hradiště, Libavá, Boletice, Březina a Vojenská posádka Vyškov, Rančířov, Stará Boleslav,“ stojí v komentáři pro poslance hnutí ANO před zítřejší schůzí.
Dokument neopomíná zmínit ani důležité rozdíly v textu naší dohody s Američany proti verzím, které si sjednalo Slovensko a Maďarsko. „Jak bylo řečeno již v obecné rovině, dohody napříč Aliancí vycházejí ze standardizovaného vzorového návrhu textu, v důsledku čehož mají mezinárodní smlouvy o obranné spolupráci sjednané americkou stranou s partnery v NATO v posledních letech velmi podobné znění a v principech se neliší, což potvrzuje provedené srovnání české verze smlouvy se slovenskou a maďarskou verzí, a to zejména v mediálně diskutovaných článcích smlouvy, ze kterého vyplývá, že se jedná o obsahově podobné smlouvy. Touto komparací jsme například zjistili rozdíl v diskutovaném článku 14 Kázeň, kde oproti slovenské a maďarské verzi ve věci využití ozbrojených sil USA mimo určené prostory absentuje v české verzi konkrétní určení, že se jedná o komunity poblíž těchto vojenských prostorů,“ vysvětluje šéf branného výboru.
„Dále jsme zjistili rozdíl v diskutovaném článku 12 Trestní jurisdikce a přestupky, kde má Česká republika přísnější podmínky pro výjimky z oznámení případu českým úřadům v jurisdikci USA, tedy v případě České republiky má USA povinnost ohlásit trestné činy, za které hrozí více než rok odnětí svobody. U slovenské verze jsou to tři roky a více. U maďarské verze je povinnost oznamovat závažné trestné činy,“ dodává k textu sjednané DCA Lubomír Metnar.
Projednávání smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy bude pod okny Poslanecké sněmovny provázet demonstrace odpůrců této dohody, kteří varují před tím, aby země dávala Američanům možnost zbudovat si na našem území své vojenské základny. Z druhé strany ovšem zní, že smlouva sama o sobě vojenskou přítomnost USA na našem území neschvaluje ani nijak neřeší a jde pouze o technickou stránku věci pro případ, že by něco takového vedení státu v budoucnu posvětilo.
Sněmovna začne projednávat česko-americkou obrannou smlouvu
Sněmovna dnes zahájí projednávání česko-americké smlouvy o obranné spolupráci.
V úvodním kole se očekává kritika dohody od poslanců opozičního hnutí SPD. Naopak v poslaneckém klubu opozičního hnutí ANO má ujednání většinově podporu. Ještě před schválením programu schůze, která začíná odpoledne, se očekávají obvyklé opoziční snahy o jeho změny.
Obrannou smlouvu se Spojenými státy schválila vláda letos v dubnu. V květnu ji ve Spojených státech podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zhruba čtyřicetistránkový dokument se zabývá mnoha oblastmi, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.
Dohoda podle SPD vytváří podmínky pro pobyt amerických vojáků a pro výstavbu budov s charakterem velvyslanectví bez přístupu české strany. Hnutí žádá její schvalování v referendu. Vládní činitelé zdůrazňují, že smlouva není o pobytu amerických vojáků ani o jejich základně. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová zmínila zvýšení bezpečnosti Česka.
Ve Sněmovně je nyní dohoda v úvodním kole. Po skončení prvního čtení by ji měl posoudit branný, a také zahraniční výbor. Teprve následně dolní komora rozhodne, zda souhlas k ratifikaci smlouvy v podobě prezidentova podpisu dá. V Senátu je schvalovací postup odlišný. Smlouvu v něm nejprve posoudí příslušný výbor. Plénum rozhodne o souhlasu horní komory s ratifikací na schůzi, která začne 13. července.

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi