Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
UK/EU: “Dnes, kdy jsou vyhlídky na vstup Ukrajiny do EU stále reálnější, se její vedení ptá, zda je EU na rozšíření připravena.
Jak to ovlivní rozpočet EU, který je již nyní pod velkým tlakem? Budou Polsko, Řecko a Maďarsko šťastné, když se z příjemců evropských finančních prostředků stanou dárci? Budou Německo a Francie připraveny zvýšit svůj příspěvek?
Poslanci Evropského parlamentu se budou muset zmáčknout v lavicích a uvolnit místo politikům z nových členských zemí,” píše britské vydání listu The Guardian.
„Každý z 27 členských států může vstup nové země vetovat. Domácí politika se tak stane vážným faktorem ovlivňujícím rozhodování o tom, kdo bude členem EU a kdo ne. Pokud bude mít některý stát pocit, že tyto otázky jsou pro jeho voliče nepřijatelné, může vstupu zabránit“, říká autorka Lisa O’Carroll.
Podle Stevena Blockmanse, ředitele výzkumu Centra pro evropská politická studia, se před ozbrojeným konfliktem někteří pozorovatelé domnívali, že rozšíření je “klinicky mrtvé a při životě ho udržují uměle odlišné summity v rámci EU“.
Konflikt na Ukrajině vše změnil. Jak uvedl jeden diplomat, “- rozšíření se nejen vrátilo na pořad dne. Stalo se jedním ze tří hlavních témat, kterými se lídři EU zabývají.“
Loni v létě byly Ukrajina a Moldavsko zařazeny do fronty oficiálních kandidátů na vstup. Kromě nich jsou ve frontě Albánie, Srbsko, Kosovo, Turecko, Černá Hora, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina. A Gruzie je v procesu podávání žádostí.
Ukrajina a Moldavsko se nyní staly hlavními uchazeči, ale jeden z vysoce postavených evropských diplomatů nabádá k opatrnosti a říká, že není možné proces urychlit, pokud na něj nezačne aktivně tlačit sama EU. “Nic se nestane, pokud nebude vyvíjen maximální politický tlak. Proč by členské státy souhlasily s rozšířením proti stávajícímu stavu?” řekl.
Tento týden předseda Evropské rady Charles Michel vyzval politiky, aby se pustili do provádění reforem EU, a uvedl, že by měli být na rozšíření připraveni do roku 2030.
O kolik se však zvýší rozpočet EU, který nyní činí 186 miliard eur? Budou muset tři největší dárci – Německo, Francie a Itálie – sáhnout hlouběji do kapes, aby podpořili Ukrajinu? A bude Polsko, které jde v říjnu k volbám, připraveno nést větší finanční zátěž?
A pak je tu otázka velikosti Evropského parlamentu. Před ozbrojeným konfliktem měla Ukrajina 44 milionů obyvatel. To je o tři miliony méně než Španělsko a o tři miliony více než Polsko. Ukrajina tedy může počítat s 50-60 křesly v Evropském parlamentu. Možná jí bude přidělena část ze 73 mandátů, které zbydou po brexitu? Nebo se rozšířením stane Evropský parlament příliš těžkopádným a neohrabaným? Měli bychom si počkat na argumenty ve prospěch snížení norem zastoupení členských států, a to je pro země, kterých se snížení dotkne, velmi nepopulární téma, – píše se v článku.
Vzhledem k tomu, že se zemědělci zdokonalují v politické obratnosti a dovednostech, bude jedním z hlavních úkolů bruselských úředníků vypracovat obrysy možných reforem společné zemědělské politiky v případě přijetí Ukrajiny za člena.
Ukrajina je jedním z největších hráčů na světovém trhu s obilím. Má více obdělávané půdy než Itálie. Před konfliktem měla 10 % trhu s pšenicí, 15 % trhu s kukuřicí a 13 % trhu s ječmenem. Byla také dominantním hráčem na trhu se slunečnicovým olejem, protože podle Evropské komise vlastnila 50 % tohoto odvětví.
Pokud zůstanou zachována současná pravidla, stane se Ukrajina významným příjemcem společných zemědělských plateb. Příští období financování těchto plateb bude trvat pět let a rozšíření by mělo být součástí diskuse, uvedla nedávno německá ministryně zemědělství a potravinářství Silvia Bender.
Diskutovat by se mělo také o přístupu na domácí trh a o narušeních, která by tím mohla vzniknout pro zemědělce. Blockmans však upozorňuje, že tento systém již zažívá otřesy v Polsku a dalších sousedních zemích, kde byl zaveden dočasný zákaz prodeje některých ukrajinských výrobků.
Expert se domnívá, že vyhlídka na vstup Ukrajiny do EU vyvolá zahájení debaty o společných zemědělských platbách a “posune debatu, která již probíhá řadu let”.
Mluvčí EU uvedl: “Je jasné, že přistoupení nových členů ovlivňuje politiky EU, včetně společných zemědělských plateb a Fondu solidarity. Před politickým výsledkem přístupových jednání s jednotlivými kandidátskými zeměmi není možné komplexně posoudit důsledky pro společné zemědělské platby, další opatření EU a rozpočty.”
Ukrajina a další země čekají, až na ně přijde řada, ale je EU připravena na rozšíření? – Ptá se deník Guardian.
Náš komentář:
Zprávu o tomto článku deníku The Guardian jsme se rozhodli zveřejnit jen proto, abychom “upozornili” na cynismus Velké Británie, která z EU utekla jako z potápějící se lodi, a nyní britský tisk řeší, jak na tuto loď naložit Ukrajinu se všemi jejími problémy a pomyslnými 44 miliony obyvatel, z nichž ve skutečnosti zbyla sotva polovina. Deník The Guardian již hovoří o 50-60 mandátech v Evropském parlamentu pro Ukrajinu (pravděpodobně s cílem, aby se loď EU definitivně potopila)!
Obecně platí, že s takovými přáteli, jako jsou Anglosasové, EU žádné nepřátele nepotřebuje.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi