Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Vzhledem k tomu, že ve vládní koalici není shoda na zrušení takzvaného výchovného, kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřistoupí k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům. Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že druhý nástroj podpory rodin považuje za vhodnější než plošné vyplácení výchovného. Protože je ale výchovné už zavedeno a na jeho zrušení není shoda, vláda k zavedení možnosti posílat procento z odvodů dětí rodičům nepřistoupí. Návrh je součástí programového prohlášení kabinetu.
O takzvané výchovné se zvedají penze od letošního roku, jde o bonus 500 korun k důchodu za dítě, pobírá ho jeden z rodičů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se za pár let mělo přestat vyplácet u nových důchodů. Nahradit ho mají fiktivní odvody za dobu péče o děti i případný společný základ manželů, a to nejspíš od roku 2026 či 2027. Zohlednění fiktivních odvodů za dobu péče a možnost společného základu manželů pro výpočet výše důchodu obsahuje vládní reforma penzí.
Nárok na výchovné má teď ten z rodičů, který pečoval víc. Česká správa sociálního zabezpečení automaticky zvedla v lednu penzi 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí. Ostatní o bonus žádají. Letos by výdaje měly činit asi 19 miliard korun, v dalších letech porostou. Bonus za dítě prosadila krátce před posledními parlamentními volbami v roce 2021 tehdejší Sněmovna. Z čeho se výplata pokryje, neřešila.
Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je výchovné jedna z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. NERV doporučoval bonus zrušit. O možnosti přeposílání procenta odvodů dětí na účty jejich rodičů či prarodičů pravicové strany hovoří léta.
Plošná opatření v souvislosti s růstem ceny plynu Stanjura nepředpokládá
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že vláda kvůli zvýšení velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh v posledním týdnu znovu zavede plošná opatření, která by zajistila snížení nákladů domácností a firem. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce uvedl, že po plošných opatřeních, která si vyžádala neočekávaná ruská invaze na Ukrajinu, vláda připravila adresná řešení, která jsou pro stát levnější než plošná a pro potřebné přínosnější. Plošná opatření jsou podle něj relativně rychlá, ale nepřesná.
“Každé dění na Blízkém Východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, tak proti tomu, co bylo v roce 2022, je to nízko,” uvedl Stanjura. Dodal, že ani kdyby byla situace dlouhodobá, nepředpokládá plošné zavedení příspěvku na energie. “Plošná opatření jsou relativně rychlá, ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří tu pomoc nepotřebují,” uvedl. Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.
V příštím roce Stanjura u hladiny nízkého napětí očekává ceny elektřiny stejné nebo nižší než letos. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela už dříve v ČT řekl, že si Češi za elektřinu následující rok pravděpodobně připlatí, a to nejvýše do deseti procent. Důvodem pro to podle něj bude hlavně znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje energií (OZE). “Nedá se říct, že se nikomu nezvedne výrazně cena, bavíme se o průměru,” dodal dnes Stanjura.
Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl v ČT uvedl, že znovuzavedení poplatků za OZE se bude v příštím roce na nárůstu inflace podílet desetinami procenta, další desetiny připadnou na opatření z konsolidačního balíčku, míní. “Kdyby platilo, že ceny energií pro domácnosti vzrostou o deset procent, tak díky váze elektrické energie ve spotřebitelském koši by ten přímý dopad byl okolo 0,4 procenta. Ale jsou jiné úvahy o tom, jestli nepoklesne dál silová složka, která vykompenzuje i části, které se přenášejí na zaměstnance a na firmy,” řekl.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 Kč) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek. Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).
Ve čtvrtek cena plynu stoupla zhruba o 15 procent. “Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, tak se cena zvedne ještě více,” sdělil ČTK v reakci na čtvrteční růst Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. “Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami,” míní.
ZDROJ: ČTK
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi