The EXPOSE: Proč se USA snaží uvěznit Assange: Zpráva britského novináře, který se účastnil procesu

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

USA: Jen málokdo ví, že s Julianem Assangem je zacházeno jako s nejhorším kriminálníkem. Je uvězněn v nejhorší britské věznici, které se také říká „britské Guantánamo.“

To vše se děje jen proto, že chtěl svět informovat o zločinech, kterých se po celém světě dopouští USA. Tedy ti, kteří jsou médii prezentováni jako „ti hodní.“ Přitom díky americkým (NATO) válkám a sankcím zemřelo za posledních 70 let odhadem 20 – 30 milionů lidí.

Britský novinář nyní přináší zprávu, ve které se dozvíte víc jak o příčinách věznění Juliana Assange, tak o podmínkách, ve kterých je vězněn.

Richard Medhurst je britský novinář, který se od roku 2020 zabývá případem vydání Juliana Assange zevnitř soudu. V tomto článku vysvětluje, co se stalo při posledních slyšeních, proč se Spojené státy snaží o vydání zakladatele WikiLeaks a proč by se každý měl o jeho případ zajímat.

Julian Assange je australský novinář  a zakladatel WikiLeaks. Zveřejnil dokumenty, které mu dal americký voják jménem Chelsea Manning a které ukazovaly válečné zločiny USA v Iráku, Afghánistánu a mnohem více.

Spojené státy chtějí vydat Assange z Velké Británie do Ameriky a postavit ho před soud za zveřejnění těchto tajných dokumentů. Hrozí mu 175 let vězení.

Důvod, proč je tento případ tak vážný, je ten, že v podstatě činí žurnalistiku nezákonnou.

Spojené státy tvrdí, že Assange požádal Manningovou o utajované dokumenty a že jde o zločin. To není pravda.

USA tvrdí, že držení tajných dokumentů a jejich zveřejnění je zločin. To není.

Žádost o utajované dokumenty; ochrana zdrojů, to jsou věci, které novináři dělají každý den po celém světě.

Ale protože tyto soubory byly pro Spojené státy tak trapné a odhalily brutalitu jejich válečných zločinů, hrozí Assangeovi téměř dvě století vězení; a aby to mohli udělat, obviňují ho z toho, že je „špion“ a „hacker,“ obviňují ho ze 17 obvinění podle „zákona o špionáži“ a z jednoho obvinění ze „spiknutí za účelem spáchání vniknutí do počítače.“

Cílem této obžaloby je udělat z Assange odstrašující příklad a přimět ostatní novináře, aby se báli zveřejňovat věci, které má veřejnost právo vědět.

Pokud by byl Assange vydán, byl by umístěn do nejhorších vězeňských podmínek, jaké si lze představit, „Zvláštní administrativní opatření“ (nebo SAM):

Přísný režim samovazby, zákaz kontaktu s ostatními vězni a téměř jakéhokoli kontaktu s jeho rodinou. SAM jsou mezinárodně uznávány jako mučící zařízení. Julian by byl poslán do nejhorší věznice v Americe, ADX Florence, zařízení s nejvyšší ostrahou v Coloradu.

4. ledna 2021 britská soudkyně Vanessa Baraitserová zablokovala Assangeovo vydání, protože podmínky ve vězení v USA by byly v jeho současném stavu tak tísnivé, že by ho dohnaly k sebevraždě.

Přesto, i když vydání zablokovala ze zdravotních důvodů, souhlasila se všemi politickými a vykonstruovanými obviněními.

Zúčastnil jsem se všech Assangeových soudních slyšení a viděl jsem, že pošpinění proti němu bylo odhaleno desítkami odborných svědků. Soudkyně se ale přesto rozhodla stát na straně Spojených států.

Rozhodla se v podstatě kriminalizovat žurnalistiku, a to dokonce nebezpečnou ekvivalenci mezi americkým zákonem o špionáži a britským zákonem o oficiálních tajemstvích (OSA).

Poté se Spojené státy obrátily k anglickému nejvyššímu soudu, aby se odvolaly proti jejímu rozhodnutí, a vyhrály tím, že poskytly prázdné sliby, že se s Assangem údajně bude jednat dobře – i když Spojené státy v minulosti podobné sliby opakovaně porušovaly, aby se ujistily, že dojde k vydání.

Odhalil jsem to, když  jsem zveřejnil utajované dokumenty  z vydání Davida Mendozy ze Španělska do USA, případ, který u soudu dříve citovali Julianovi právníci.

Poté, co se USA v prosinci 2021 podařilo zvrátit rozsudek nižšího soudu, zbývalo už jen jediné: Podpis ministra vnitra, který umožnil pokračování vydání.

Výše uvedené je vše, co se odehrálo mezi lety 2020 a 2024, což nás přivádí k poslednímu slyšení u Královského soudního dvora v únoru 2024.

Assangeovi právníci žádají Nejvyšší soud o povolení k odvolání ze  dvou důvodů:

Bod 1: Odvolání proti rozhodnutí soudu nižší instance ze 4. ledna 2021

Assangeovi právníci tvrdili, že soudkyně měla pravdu, když zablokovala Assangeovo vydání ze zdravotních důvodů, ale mýlila se, když  souhlasila  se všemi politickými obviněními (přirovnávala ho k „hackerovi“ a „špionovi“).

Říkají velmi jasně: Tento případ je nedemokratický, kriminalizuje žurnalistiku a nebere v úvahu skutečnost, že dokumenty, které Assange zveřejnil, odhalují  obrovské válečné zločiny USA, o nichž měla veřejnost právo vědět.

(Viz například video „Kolaterální vražda“ publikované WikiLeaks Juliana Assange: Záběry  amerických posádek bojových lodí, které se smějí, zatímco vraždí irácké civilisty, mezi nimi děti a reportéry).

Dalším tvrzením Spojených států je, že Assange „ublížil informátorům“ tím, že zveřejnil neredigované články. Je ironií, že se to ukázalo jako lež šířená armádou Spojených států, když postavili před válečný soud Chelsea Manningovou (vojačka, která dala soubory Assangeovi).

Americká armáda  nenašla jediný příklad toho, že by někdo  byl poškozen tímto odhalením.

Tvrzení Spojených států, že Julian Assange jednoduše zveřejnil všechny tyto dokumenty, aniž by cenzuroval nebo redigoval jména, prostě není pravdivé: Poslouchal jsem mnoho novinářů, kteří u soudu vyprávěli, jak spolu s Assangem strávili nespočet hodin pečlivým redigováním jmen.

Assangeovi právníci také argumentují tím, že soudkyně nižšího soudu neuspěla. Slepě přijala premisu Spojených států, že životy informátorů – kteří nebyli ani zraněni – jsou důležitější než lidé zabití a mučení prováděná Spojenými státy.

To se rovná konstatování: Spojeným státům by mělo být dovoleno pokračovat v tajném páchání těchto válečných zločinů; že je pro ně jaksi v pořádku masakrovat lidi v Iráku a Afghánistánu a veřejnost to nemá právo vědět.

Ale i kdyby to, co říkají Spojené státy, byla pravda, tyto dokumenty nebyly poprvé zveřejněny Assangem. John Young, majitel webové stránky s názvem cryptome.org, u soudu vypověděl, že to byl on, kdo zveřejnil dokumenty jako první, ale Spojené státy ho nikdy nestíhaly ani nežádaly, aby je odstranil.

To ukazuje, že celý případ proti Assangeovi je selektivní, politický a nemá nic společného se zákonem.

Je důležité si uvědomit, že Julian Assange je  novinář a vydavatel. Není  státním zaměstnancem ani vojákem, který podepsal smlouvu, která ho zavazuje k vládnímu tajemství. Nemá žádnou povinnost mlčet.

Julian Assange ani nepochází ze Spojených států a nikdy tam nežil ani nepracoval. Spojeným státům nic nedluží.

Vyhlídka, že Spojené státy – zahraniční vláda – uvalí své zákony na britskou půdu, aby sebrala zahraničního novináře, by měla vyděsit každého, kdo to myslí se svobodou tisku, antiimperialismem a britským soudnictvím osvobozeným od amerického vlivu vážně.

Extrateritorializace zákonů USA byla charakteristickým znakem americké války proti terorismu.

Zákon o špionáži, podle kterého je Assange obviněn, byl vytvořen během první světové války v roce 1917. Vždy byl používán jako politický nástroj proti disidentům, jako je Eugene Debs, nebo lidem jako Daniel Ellsberg a Edward Snowden, kteří odhalili skutečný rozsah americké války ve Vietnamu a hromadného sledování NSA.

Pokud jste obviněni podle zákona o špionáži, máte také zakázáno argumentovat obhajobou veřejného zájmu. To znamená, že i když odhalíte kolosální vládní zločiny, stále půjdete do vězení.

Bod 2: Ministr vnitra se mýlil, když povolil vydání

To představuje druhou část Assangeovy výzvy:  V Británii je nezákonné někoho vydat do jiné země s vědomím, že může čelit trestu smrti.

Pokud si je ministr vnitra, který má v otázkách vydávání poslední slovo, takového rizika vědom, je nucen vydání zakázat.

Je nepředstavitelné, že Priti Patelová (bývalá ministryně vnitra) nevěděla, kdo je Julian Assange, a o pravděpodobnosti, že bude zabit ve Spojených státech.

Jakmile se ocitne v jurisdikci USA, tak právě USA by na něho mohly vznést další obvinění nebo ho jednoduše popravit, protože špionáž je hrdelní zločin.

I bez konkrétního rozsudku smrti je v jeho věku 52 let i 30letý trest podobný rozsudku smrti.

Prázdná ujištění poskytnutá Spojenými státy nevylučují trest smrti. A navíc se ministr vnitra ani neobtěžoval žádat o ujištění, že trest smrti nedostane.

Jak tedy mohl ministr vnitra souhlasit s posláním Assange do cizí země, která ho tak zjevně chce vidět mrtvého?

Mike Pompeo, který byl tehdy šéfem CIA, a tehdejší prezident Donald Trump zahájili tento právní případ proti Julianu Assangeovi. V minulosti Donald Trump žádal, aby Assange dostal trest smrti, zatímco Mike Pompeo prohlásil, že Assange nemá práva prvního dodatku.

Poté, co WikiLeaks zveřejnila množství dokumentů CIA, nazvaných soubory Vault 7, Mike Pompeo vyhlásil WikiLeaks válku tím, že je veřejně označil za  nestátní nepřátelskou zpravodajskou službu.

Všechna tato politická odsouzení WikiLeaks a Assange byla poté následována výhrůžkami vůči němu a jeho rodině. Jak jsme slyšeli u soudu v roce 2020 od chráněných svědků, CIA vypracovala plány na potenciální únos nebo atentát na Juliana.

Spojené státy obviňují Juliana Assange ze špionáže. Normálně by se tady měl případ zahodit, protože špionáž je považována za učebnicový politický delikt. A podle americko-britské smlouvy o vydávání, čl. 4, je zakázáno někoho vydat za politický trestný čin.

Obvyklé extradiční smlouvy vždy zakazovaly vydávání za politické trestné činy, jako je „špionáž“ a „zrada.“ A tato obranná linie byla dříve u soudu použita k úspěšnému blokování vydávání.

Zde nastává problém:

Zákon o vydávání, který je implementací americko-britské smlouvy v rámci britského práva, v tomto oddíle chybí. Pravděpodobně je to způsobeno skutečností, že smlouva byla překonána na vrcholu „Války proti terorismu“ v roce 2003, což Američanům poskytlo volnou ruku k tomu, aby kdekoli chytili lidi, odvlekli je do USA a uvrhli je do kobky.

(Pozn.: Zde připomínám kauzu ruského hackera Nikulina, kterého z ČR vydala USA minulá vláda s vědomím, že může i on skončit s velmi tvrdým testem).

Mnozí kritizovali smlouvu o vydávání jako extrémně jednostrannou ve prospěch Spojených států.

• Zákon o vydávání je implementací americko-britské smlouvy o vydávání v rámci britského práva.

Bez ohledu na to, jak se na Assangeův případ díváte, je to nespravedlivé a nezákonné.

Spojené státy chtějí Juliana Assange stíhat podle amerických zákonů, ale zároveň mu upírají jakoukoli ochranu podle amerických zákonů, jako je svoboda slova. Pokud Assange nemá práva prvního dodatku jako cizí státní příslušník, jak pak může být potrestán jako cizí státní příslušník – který ani není v USA? To je flagrantní dvojí standard a selektivní aplikace zákona.

Evropská úmluva o lidských právech (ECHR)  je začleněna do britského práva prostřednictvím zákona o lidských právech. Po prozkoumání je jasné, že Julianova práva jsou flagrantně porušována

Článek 5 chrání člověka před svévolným zadržováním.

Protože jde o politický případ, bylo by porušením smlouvy o vydávání poslat Juliana do Ameriky. Nemá tedy důvod být právě teď ve vězení, a proto je svévolně zadržován v rozporu se svými právy podle článku 5.

Článek 6 zaručuje právo na spravedlivý proces.

Víme, že Spojené státy špehovaly Assangeovy rozhovory s jeho právníky, když byl na ekvádorské ambasádě; ukradly jeho elektronická zařízení; a shromažďovaly jeho lékařské a právní záznamy.

V roce 2020 jsem seděl u soudu s Fidelem Narvaezem, bývalým konzulem na ekvádorské ambasádě v Londýně. Vyslechli jsme vyjádření dvou chráněných svědků, kteří potvrdili, že Assange špehovali, protože bezpečnostní společnost, pro kterou pracovali, UC Global, byla najata CIA, aby tak učinila.

Diskutovali také o plánech možného únosu a otrávení Juliana Assange a získání DNA z jeho dítěte.

Špehovat něčí privilegované rozhovory s jeho právníky a používat u soudu falešné důkazy je skandální a porušuje to základy řádného procesu v jakékoli jurisdikci. Každý soudce by tento případ od prvního dne zahodil.

Víme také, že Assange se v Americe nedočká spravedlivého procesu, protože porota bude vybrána ze skupiny lidí, kteří pracují pro CIA, NSA nebo mají přátele a rodinu pracující ve zpravodajské komunitě. Jsou to ti samí lidé, jejichž zločiny Julian Assange odhalil.

Soud ve Virginii, který vynesl obvinění a který by tento proces uspořádal, se používá  speciálně z tohoto důvodu;  protože porota je  zaujatá  a vláda ví, že nemůže prohrát. Už teď je 100% zaručeno, že bude odsouzen a půjde do vězení.

Navíc by Spojené státy mohly proti Julianu Assangeovi použít  tajné důkazy, do kterých by mu ani nebylo umožněno nahlížet, protože jsou „utajované.“

Článek 7 chrání člověka před zpětným trestem. Případ proti Julianu Assangeovi je bezprecedentní: Žádný vydavatel v Americe nebyl nikdy stíhán, natož odsouzen za zveřejnění utajovaných dokumentů.

Tento případ kriminalizuje žurnalistiku, a proto porušuje  článek 10, který zaručuje svobodu projevu.

Assangeovi právníci procházeli ECHR opakovaně, protože  je začleněn do britského práva,  což znamená, že soud je povinen se jím řídit. Nejen to, ale toto byl jejich způsob, jak naznačit soudcům:

Pokud nám nedáte svolení k odvolání, obrátíme se k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a ten se bude vaším rozhodnutím zabývat nepříznivě.

(Spojené království je zakládajícím a současným členem Evropské rady, která je oddělená od Evropské unie).

Assangeův právník Mark Summers argumentoval velmi jasně: Soud ve Štrasburku uvidí, že:

a) tyto americké válečné zločiny byly skutečné;

b) v té době se odehrávaly na zemi a;

c) zveřejněním těchto dokumentů Assange změnil chování Spojených států: masakry z vrtulníků jako ve videu „Collateral Murder“ se zastavily a válka v Iráku skončila.

Assangeův tým sestavil během slyšení tento týden velmi přesvědčivou obranu.

Když se vrátili k rozsudku z roku 2021, slyšeli jsme mnoho stejných argumentů prezentovaných na Old Bailey v roce 2020 – a to je dobře, protože jde o zásadní body, které se zabývají jádrem problému:

Žurnalistika není zločin; zločiny spáchané Spojenými státy jsou mnohem větší než jakékoli údajné „poškození“ informátorů. A veřejnost má základní právo to vědět .

Bylo osvěžující vidět, že soudci Nejvyššího soudu (Jeremy Johnson a Victoria Sharp) skutečně vyjadřují zájem o to, co bylo řečeno, a kladou relevantní otázky, na rozdíl od předchozích soudců, kteří byli k Assangovi buď mlčenliví, lhostejní nebo nepřátelští.

Toto jsou výroky soudců Nejvyššího soudu, které mě minulý týden zaujaly nejvíce:

– Soudce Johnson: Kdyby si byl novinář v této zemi vědom závažných zločinů vládní zpravodajské agentury a požádal tamního zaměstnance o informace, byl by to stíhatelný trestný čin? (Tato otázka zaskočila americkou právničku Claire Dobbinovou.)

– Soudce Johnson: Jakmile je někdo v jurisdikci USA, brání něco USA, aby vznesly nová obvinění a udělily trest smrti?

Vládní právník odpovídá: V podstatě  nic nebrání tomu, aby to USA udělaly  (což potvrzuje naše nejhorší obavy, že Assange by mohl být jednou v Americe zabit).

– Soudce Johnson se ptá Dobbinové, zda existují nějaké důkazy na podporu myšlenky, že cizí státní příslušníci mají stejná práva a stejné zacházení jako občané USA?

Dobbinová říká ‚ne‘. Obžaloba opět otevřeně potvrdila, že s Assangem bude zacházeno nespravedlivě: bude zasažen všemi ošklivými částmi amerického práva a nezíská žádné ze základních práv, jako je svoboda slova.

– Soudkyně Sharpová se ptá Marka Summerse: jsou jména uvedená v  publikacích WikiLeaks  lidmi, kteří se podíleli na válečných zločinech a mučení? Summers: Ano, přesně tím se tito lidé zabývali a toto podporovali.

Zatímco se to všechno odehrává u soudu, Assange pomalu umírá ve vězení

Stejná soudkyně, která zablokovala Assangeovo vydání kvůli jeho nejistému zdravotnímu stavu, předsedala o dva dny později 6. ledna 2021 jeho jednání o kauci, kterého jsem se také zúčastnil.

Soudkyně zjevně ocenila, že jeho zdravotní stav je natolik špatný, že vydání brání. Přesto ho odmítla propustit na kauci, navzdory předloženým silným zárukám a riziku, že se jeho zdraví ve vězení zhorší – což se také stalo.

O několik měsíců později, během slyšení v říjnu 2021, jsem sotva poznal Juliana Assange. Od jeho manželky Stelly jsme se pak dozvěděli, že  během slyšení utrpěl malou mozkovou příhodu .

Julian byl schválně umístěn do věznice Belmarsh bezpečnostním státem. Belmarsh je známý jako „Britský záliv Guantánamo“; nejhorší vězení v Anglii a nechvalně proslulé ubytováním násilných zločinců a teroristů.

Není to místo pro novináře odsouzené za porušení kauce nebo držené ve vazbě až do vydání. Není prostě důvod, aby byl ve vězení, natož ve věznici kategorie A (s maximální ostrahou), 23 hodin denně zavřené.

Je důležité poznamenat, že předtím, než byl Assange převezen do Belmarshe, byl nucen jít na ekvádorskou ambasádu v Londýně a požádat o politický azyl. Zůstal v malém bytě 7 let ze strachu, že by se ho Spojené státy pokusily chytit a odvézt do Ameriky, jakmile by vyšel ven – a bohužel měl pravdu.

Kvůli tomuto dlouhodobému pronásledování se jeho zdraví postupně zhoršovalo. Je ve špatném fyzickém i psychickém stavu a je zbaven normálního rodinného života. Když jsem ho viděl u soudu, vypadal velmi špatně.

Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování rozhodla, že  toto uvěznění se rovná svévolnému zadržování. Mnoho expertů OSN, lékařů, právníků a nevládních organizací – všichni se shodují na tom, že Assangeova lidská práva byla porušována a podmínky, do kterých se dostal, jak na ambasádě, tak v Belmarshi, se rovnají mučení.

Cílem Spojených států je zabít Juliana Assange, buď v Americe, nebo pomalu v anglickém vězení; nutit ho skákat  z jednoho kurtu na druhý. Proces je trest.

Proč? Protože Julian Assange odhalil brutalitu válek Spojených států v Iráku a Afghánistánu; jejich programy únosů, vydávání a mučení; jejich zneužívání vězňů z Guantánama; a silné vyzbrojování svých vlastních „spojenců“ na ochranu mučitelů CIA.

Bohužel, takhle se Spojené státy a Británie chovají k novinářům. Mainstreamová média jako  The New York Times, The Guardian, Le Monde  a  Der Spiegel, která nesmírně těžila ze spolupráce s  WikiLeaks  a publikování Assangeových výbušných materiálů, mohla nyní zahájit desítky kampaní a veřejných výzev, aby zajistila jeho svobodu, ale nic neudělala.

Celý tento případ je pro politický a mediální establishment tak zatracující, že je veden jako tajný proces.

Zúčastnil jsem se všech slyšení v tomto případu a viděl jsem, jak zbytečně ztěžují novinářům přístup a  politikům sledování případu. Jednání bylo od začátku sužováno technickými potížemi, které znemožňovaly lidem něco slyšet nebo vidět, pokud se účastní na dálku nebo jen vedle v místnosti.

Nemohu říci, jak Nejvyšší soud rozhodne, ale pokud Assange nedostane povolení k odvolání, jeho právníci mohou dočasně zablokovat USA, aby ho neposadily do letadla příkazem podle pravidla 39, a poté předložit jeho případ Evropskému soudu pro lidská práva.

To však opět může trvat roky, než se to vyvine, po celou dobu, kdy Assangeův život visí na vlásku, protože ho Spojené království na příkaz CIA a vlády USA drží zavřeného ve věznici s maximální ostrahou.

Julian Assange je nejslavnější politický vězeň na světě, ale čas se krátí.

Tento případ je bezesporu největším útokem na svobodu slova a žurnalistiku. Zaznamenávám tyto události jako svědek, abych varoval současné i budoucí generace, že pokud nic neuděláme, žurnalistika zemře.

AUTOR: Richard Medhurst Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.