Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
- Islámský džihád (sunnité a chomejní),
- Lidová fronta pro osvobození Palestiny (marxistická)
- a Lidová fronta pro osvobození Palestiny – generální velení (PFLP-GC).
Západní tisk informoval o barbarských zločinech spáchaných některými útočníky, nikoli však o respektu, který projevili jiní. Obvinění ze znásilnění a uřezávání hlav dětem [1] jsou válečnou propagandou. Této jednooké a lživé žurnalistice bychom se již neměli divit.
Toto objasnění mění interpretaci události. Už se nejedná o džihádistickou operaci Muslimského bratrstva, ale o útok všech Palestinců v Gaze. Nezúčastnil se ho pouze Fatah na Západním břehu Jordánu, který se drží stranou výše zmíněných skupin a jehož předseda Mahmúd Abbás je vážně nemocný.
Cílem této operace nebylo „zabíjet Židy“, i když to někteří džihádisté z Hamásu dělali (Izraelci napočítali celkem 2 700 mrtvých), ale zajmout vězně, civilisty a vojáky, a vyměnit je za arabské vězně v izraelských věznicích s vysokou ostrahou [2]. Tito vězni nebyli nutně bojovníci, ale také civilisté. Vězni byli odváděni, aniž by se mohli převléknout, jako připomínka způsobu, jakým izraelská armáda zacházela s egyptskými vězni na konci šestidenní války.
Izraelsko-palestinský konflikt není konfliktem mezi dvěma státy (Izrael stále nemá hranice a Palestina stále není uznána), ale mezi dvěma populacemi. Jedná se o zvláštní situaci: Palestinci nejsou zastoupeni státem a Izraelci mají jako okupační mocnost další povinnosti.
Tyto události přicházejí v době, kdy 15. května 2023 Rada pro spolupráci v Zálivu, Skupina 77, Liga arabských států, Organizace islámské spolupráce a Čína vyzvaly k pozastavení členství Izraele v OSN, dokud Tel Aviv nesplní své vlastní závazky [3].
1. Překvapila operace „potopa Al-Aksá“ Izrael?
V rozporu s tvrzením koaliční vlády Benjamina Netanjahua operace „Potopa Al-Aksá“ Izrael nepřekvapila. Útok byl plánován již od střetů v květnu 2021.
Podle CNN Hamás své bojovníky na tuto operaci cvičil rok a půl [4]. V Gaze vybudoval šest výcvikových táborů a natočil propagační filmy. Videa z těchto výcviků byla zveřejněna několik týdnů před útokem. [5]
V březnu 2023 vyslal Hamás do Ruska silnou delegaci. Při této příležitosti varovalo ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že mu dochází trpělivost a že jeho hněv je „na pochodu“.
V roce 2023 Írán zorganizoval rozhovory mezi různými silami podporujícími nezávislost v regionu, Hizballáhem, Islámským džihádem a Hamásem. Konaly se v Bejrútu (Libanon) za předsednictví generála Ismáíla Kááního, velitele brigád al-Kuds íránských Revolučních gard. Cílem těchto setkání bylo usmířit strany, které proti sobě vedly krutou válku v Gaze a poté v Sýrii. Tato setkání byla zveřejněna v květnu 2023. Při té příležitosti libanonský tisk informoval o přípravách na jednotnou operaci, která se uskutečnila 7. října. Írán je tedy zodpovědný za usmíření palestinských frakcí.
Dne 30. září telefonoval egyptský ministr zpravodajských služeb Kamel Abbás izraelskému premiérovi, aby ho varoval před velkou operací Hamásu proti Izraeli [6]. Egypt, který bojuje proti Muslimskému bratrstvu, se obával, že Izrael umožní jeho další rozvoj.
Dne 5. října CIA varovala Mossad před velkou operací sjednoceného palestinského odboje. Spojené státy se obávaly jejího rozsahu. Podle New York Times se však zprávy CIA (z 28. září a 5. října), které byly dosud tajné, nezmiňovaly o použití nových bojových technik ze strany Palestinského odporu. Izraelské zpravodajské služby poté uspořádaly schůzku k posouzení hrozby. Zúčastnily se jí Šin Bet (kontrarozvědka) a Ammán (vojenská rozvědka).
Premiér Benjamin Netanjahu a jeho úřad proto svým občanům lhali, když tvrdili, že je Hamás překvapil.
2 Proč Izrael dopustil, aby byli zabíjeni jeho vlastní lidé?
Je možné vyslovit několik hypotéz. Zde jsou čtyři z nich:
- V izraelské koaliční vládě jsou všudypřítomní osadníci, kteří nelegálně pobývají na Západním břehu Jordánu. Byli hluší a slepí k tomu, co se děje v Gaze.
- Benjamin Netanjahu, oživující ideologii svého otce Benziona Netanjahua a otcova mentora, Ukrajince Vladimira Jabotinského, měl v úmyslu skoncovat s palestinskou přítomností v Gaze i na Západním břehu. Byl to on, kdo geografickou Palestinu označil za „zemi bez národa, pro lid bez země“.
- Benjamin Netanjahu chtěl oživením starého projektu vytvořit záminku k ospravedlnění války proti Íránu a rozšíření vlivu Izraele na Blízkém východě.
- Američtí žáci německého fašisty Leo Strausse, pokračující v tom, co již dělají na Ukrajině, chtěli vytvořit záminku k ospravedlnění širší války proti Rusku.
Tyto čtyři hypotézy se vzájemně nevylučují ani nevyčerpávají.
3 Paralela s 11. zářím
Izraelští představitelé vytyčili paralelu mezi oficiální verzí útoku Hamásu a oficiální verzí útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech. Jejich cílem je zdůraznit barbarství protivníka, překvapení tábora dobra a ospravedlnit války, které budou následovat.
Tato paralela je živena skutečností, že Hamás se prohlašuje za palestinskou odnož Muslimského bratrstva, zatímco Usáma bin Ládin byl vyškolen Mohammadem Qutbem, pokrevním bratrem myslitele Bratrstva Sajjida Qutba.
Tato paralela neobstojí: není možné, aby útoky z 11. září spáchala Al-Káida. Americké úřady nebyly nikdy schopny reagovat na mé námitky [7] vůči jejich verzi. Navíc se od těchto událostí objevily nové důkazy, které jsou v rozporu s administrativou prezidenta George W. Bushe. Dnes verzi prezidentské vyšetřovací komise nevěří 54 % Američanů.
Nicméně i když stále přesně nevíme, kdo útoky z 11. září zorganizoval, podařilo se nám identifikovat jednu skupinu, která se na nich podílela, a to Projekt pro nové americké století. Jeden z jejích hlavních členů, Elliott Abrams, byl organizátorem změny režimu Benjamina Netanjahua v Izraeli, kterou jeho opozice označila za „státní převrat“ [8]. Má za sebou dlouhou kriminální minulost, mimo jiné se podílel na genocidě Mayů, kterou organizoval izraelský terorista Jicchak Šamir a guatemalský generál Efraín Ríos Montt [9]. Ve Spojených státech byl odsouzen za lži [10] a za svou roli v aféře Írán-Contra), je důvodné se ptát na jeho možný podíl na pasivitě Izraele tváří v tvář přípravě útoku Hamásu.
Loni v červenci prezident Joe Biden jmenoval tohoto kontroverzního republikána do dvoustranné Poradní komise USA pro veřejnou diplomacii, která dohlíží na americkou propagandu ve světě.
4 Kdo vyzbrojil Hamás?
Takto sofistikovaná operace vyžaduje zdroje a zpravodajské informace, které může mít pouze stát. Zbraně, které použil, pocházely ze Spojených států, Sovětského svazu a Severní Koreje. Jsou v oběhu v Libanonu a Palestině.
Byly předloženy tři hypotézy:
- Hypotéza o odpovědnosti Íránu musí být odmítnuta, protože došlo k dohodě mezi Hasanem el-Bannou, zakladatelem Muslimského bratrstva, a Rúholláhem Chomejním, zakladatelem Íránské islámské republiky. Írán již v OSN důrazně odmítl jakoukoli odpovědnost. Přesto tuto teorii hájí Elliott Abrams [11]. Írán není zodpovědný za „potopu Al-Aksá“, ale za usmíření palestinských frakcí.
- Hypotéza o odpovědnosti Ruska není založena na žádných důkazech. Maximálně lze říci, že konflikt v Palestině pohltí západní zdroje, a tím sníží jejich tlak proti Rusku na Ukrajině. Stejně tak lze očekávat růst cen uhlovodíků, z čehož bude mít Moskva prospěch. Rusko však nemá zdroje na to, aby zahájilo novou frontu, zatímco bojuje na Ukrajině. Navíc Moskva bojuje s milicemi Muslimského bratrstva již od vzniku Ruské federace. Přesto je to teorie, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil 11. října v Bruselu 31 ministrům obrany NATO [12]. Podobnou výzvu přednesl na videozáznamu během zasedání i izraelský ministr obrany Yoav Galant [13].
- Hypotéza o turecké odpovědnosti však stále platí. Kromě toho, že prezident Recep Tayyip Erdoğan zorganizoval poslední kongres Hamásu v Istanbulu, hlavní představitelé Hamásu nyní žijí v Turecku, zatímco představitelé Muslimského bratrstva jako mezinárodní organizace jsou rozděleni mezi Spojené království, Katar a Turecko.
S vědomím, že CIA sleduje přípravy operace Hamásu, telefonoval americký ministr zahraničí Antony Blinken svému tureckému protějšku a bývalému šéfovi tajných služeb Hakanu Fidanovi v noci z 6. na 7. října [14], právě když Hamás zahájil útok a ještě předtím, než se izraelská armáda probudila. Antony Blinken poté telefonoval svým protějškům v Izraeli a Palestině a znovu [15] a znovu [16] do Turecka.
Nakonec na summitu ministrů obrany NATO ministr Lloyd Austin prozradil, že Spojené státy požádaly Turecko, aby zasáhlo a zajistilo propuštění amerických rukojmích. Neupřesnil však, zda toto rozhodnutí bylo přijato před vysláním lodi USS Gerald Ford, nebo až po něm.
5 Co říká mezinárodní právo o izraelsko-palestinském konfliktu?
Podle OSN mají Palestinci právo na suverénní stát v hranicích z roku 1967 s hlavním městem Východní Jeruzalém. Z této formulace vyplývá, že:
- Stát Palestina má právo mít vlastní armádu (čemuž Izrael neúprosně brání);
- všechny židovské osady po roce 1967 a východní Jeruzalém musí být vráceny Státu Palestina.
- Každý Palestinec nebo oprávněný žadatel musí mít právo vrátit se do Izraele a usadit se tam (právo na návrat). Izrael musí odškodnit ty, jejichž majetek byl recyklován nebo zničen.
Podle OSN mají Izraelci právo na suverénní stát v hranicích z roku 1967 s hlavním městem Západní Jeruzalém. Z této formulace vyplývá, že:
- Izrael má právo na vlastní armádu (kterou již má).
- Všechny židovské osady po roce 1967 a východní Jeruzalém musí být vráceny státu Palestina. Není vyloučeno, že tam Izraelci budou žít i nadále, ale jako cizinci.
- Izrael musí udělit právo pobytu každému Palestinci nebo oprávněnému žadateli, vyhnanému v roce 1948, který o to požádá. Izrael jim musí vrátit majetek nebo je odškodnit (právo na návrat).
Původně měly být tyto dva státy (Palestina a Izrael) sdruženy v nadnárodním dvojstátě, kde by každý občan měl stejný hlas. To je v současné době zjevně nemožné. Mezi oba státy, Palestinu a Izrael, by mohly vstoupit mezinárodní mírové síly. I zde se to zdá být obtížné. Jednak proto, že nikdo nebude chtít být jeho součástí, a jednak proto, že s tím OSN původně nepočítala. OSN předpokládala mírové pozorovatele, ale ne vojenské intervenční síly. Nakonec by oba státy mohly být demilitarizovány a jejich sousedé by jim zaručili neútočení.
Každý chápe, že mezinárodní právo ukládá Izraeli značné územní a majetkové ztráty, zatímco jediné, o co jde, je vzdání se nároků na Palestinu. To je však cena za spravedlnost a mír.
6 Jaká je reakce Izraele?
Koalice Benjamina Netanjahua, jejíž součástí jsou židovští supremacisté srovnatelní s muslimskými supremacisty z Hamásu, změnila v srpnu základní zákony Izraele, státu bez ústavy. Podle pozorovatelů, včetně amerického tisku, vláda provedla „státní převrat“ tím, že odstranila nezávislost soudnictví. Izraelem již několik měsíců otřásají masivní demonstrace.
Tváří v tvář tomuto útoku může Izrael přežít pouze tehdy, pokud se dohodne na sjednocení své vládnoucí třídy. Bývalý premiér Jaír Lapid požadoval, aby ministři židovské nadvlády odstoupili a on se tak mohl podílet na vládě národní jednoty. Itamar Ben-Gvir (ministr vnitřní bezpečnosti) a Bezalel Smotrich (ministr financí) za dobu svého působení ve vládě podpořili tři protiarabské pogromy, včetně pogromu v Huwarře [17]. Bývalý ministr obrany, generál Benny Ganz, si však stejnou podmínku nekladl. Premiér se nakonec rozhodl oba do své vlády zařadit, aniž by židovské supremacisty odvolal. Vytvořil však válečnou radu, z níž byli židovští supremacisté vyloučeni.
V tu chvíli vstoupila do hry vojenská cenzura. Byla tak silná, že ministr informací Distel Atbaryan uprostřed války odstoupil.
Přesné složení válečné rady, jejíž jednání bylo velmi bouřlivé, není možné znát. Víme jen, že ministr obrany generál Yoav Gallant není vůbec na stejné vlně jako jeho předchůdce generál Benny Ganz. A to natolik, že premiér vyzval bývalého náčelníka generálního štábu generála Gadiho Eizenkota, zastánce masivního bombardování civilistů, aby přišel na pomoc a zúčastnil se jednání Rady jako pozorovatel. Izraelci ani zbytek světa by v žádném případě neměli vědět, jak se navzájem reaguje na pasivitu Benjamina Netanjahua tváří v tvář přípravám operace Potopa Al-Aksá a prvním hodinám jejího provádění. Stejně tak nikdo neví, o čem rozhodla válečná rada. Sám prezident Isaac Herzog byl z jednání vynechán.
Zdá se, že debaty se dotýkaly vyhnání do Egypta nebo masakru dvou milionů obyvatel Gazy. Proto americký ministr zahraničí Antony Blinken mimořádně navštívil Tel Aviv, aby vyzval ke klidu.
7 Jak se mohou věci vyvíjet?
Podle mezinárodního práva má Izrael právo se v případě napadení bránit. Činil tak po dobu pěti dnů tím, že pronásledoval útočníky, kteří vstoupili na jeho území. Poté Izrael zahájil obléhání Gazy, zatímco izraelská armáda bombardovala město Gaza (nikoli však jižní pásmo Gazy). Tato operace opět porušuje mezinárodní právo. Pokud lze připustit, že Izrael má právo sledovat palestinské bojovníky v Gaze, pak obléhání pásma Gazy a bombardování civilních budov jsou válečnými zločiny. Na tiskové konferenci vyšlo najevo, že izraelský prezident Isaac Herzog neví, co jeho armáda dělá.
S odvoláním na postoj Ligy arabských států od šestidenní války uzavřel Egypt své hranice s Gazou. Liga hodlá podporovat palestinské požadavky, a proto odmítá jakýkoli přesun obyvatelstva nebo naturalizaci. Navíc Káhira nemá v úmyslu převzít odpovědnost za 2 miliony přistěhovalců, a už vůbec ne za Hamás, jehož mateřská organizace, Muslimské bratrstvo, je v Egyptě zakázána.
Izraelská armáda je připravena znovu obsadit pásmo Gazy. Shromažďuje se všude kolem. Okupace Gazy by byla porušením mezinárodního práva, zatímco protipovstalecká válka by sama o sobě byla válečným zločinem.
Spojené státy poslaly Izraeli zbraně a munici. U Gazy vyslaly námořní skupinu (letadlovou loď USS Gerald Ford, křižník s řízenými střelami USS Normandy a čtyři torpédoborce s řízenými střelami USS Thomas Hudner, USS Ramage, USS Carney a USS Roosevelt), následovanou druhou námořní skupinou (letadlovou lodí USS Eisenhower, křižníkem s řízenými střelami USS Philippine Sea a třemi torpédoborci s řízenými střelami USS Laboon, USS Mason a USS Gravely). Vyzvali však Izrael ke zdrženlivosti.
Zdá se nemožné, že by se Izraeli podařilo dokončit projekt Vladimíra Jabotinského a násilně vyprázdnit pásmo Gazy od dvou milionů obyvatel bez mezinárodního zásahu, počínaje zásahem Hizballáhu. Pravděpodobnější je stažení armády.
AUTOR: Thierry Meyssan
Překlad: zvedavec.news
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi