Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
RUSKO/UKRAJINA: Ukrajina během šesti měsíců své protiofenzivy přišla o více než 125.000 vojáků a 16.000 kusů zbraní, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministrovo vyjádření na dnešní poradě s velením ozbrojených sil citují ruská média. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva a Kyjev své ztráty v poslední době neuvádějí, ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko přišlo od začátku války o více než 330.000 vojáků. Tento údaj pravděpodobně zahrnuje i těžce raněné a zajaté.
“Za půl roku takzvané protiofenzivy nepřítel přišel o více než 125.000 lidí a 16.000 kusů různé výzbroje,” řekl Šojgu. Ani “totální” mobilizace, ani nasazení strategických záloh a dodávky západních zbraní podle ruského ministra nedokázaly změnit situaci na bojišti. “Budeme pokračovat v aktivní obraně a zvyšovat bojový potenciál ozbrojených sil s přihlédnutím ke zkušenosti speciální vojenské operace,” řekl.
Za “speciální vojenskou operaci” Moskva označuje válku Ruska proti Ukrajině, kterou rozpoutala před 646 dny a která se mezitím přeměnila v nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Putin nařídil zvýšit počet ruských vojáků o 170.000 mužů
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170.000, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.
TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,039.758 lidí včetně 1,150.628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2,209.130 lidí, včetně 1,320.000 vojáků.
Experti předpokládají, že další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září oznámil “částečnou mobilizaci” asi 300.000 záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, podle odhadů statisíce Rusů v branném věku odjely z Ruska.
Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se opakuje situace před loňskou mobilizací. “Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170.000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300.000 vojáků,” prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější “hony” na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají “splnit plán”, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.
Ministerstvo obrany podle TASS vysvětlilo zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil “zvýšením hrozeb”, kterým Rusko čelí kvůli “speciální vojenské operaci”, tedy válce proti Ukrajině, a kvůli pokračujícímu rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a kvůli růstu potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi. V tak těžkých podmínkách se zvýšení počtu bojeschopných sil jeví být “adekvátní reakcí na agresivní činnost bloku NATO”, dodal TASS.
V polovině září velitel norských ozbrojených sil upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje. “Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,” řekl generál Eirik Kristoffersen po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu. Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co země v dubnu vstoupila do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.
ZDROJ: TASS / AFP/ ČTK
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi