Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Alespoň zdánlivě největším strašákem posledních dní se stala otázka, kde ještě přestanou přijímat platební karty. Českou republiku totiž do značné míry ovládla diskuze o tom, jak z podniků mizí platební terminály a naopak se vrací hotovost. Češi přitom podle výzkumů odpor ke kartám zaznamenávají, ale spíše s ním nesouhlasí. Důvodů, proč se od karet ustupuje, může být několik – zatímco opozice nynější vlády spolehlivě sáhne po zrušení elektronické evidence tržeb (EET), jiní hovoří spíše o ekonomicky složité situaci, bankovních poplatcích nebo šedé ekonomice.
Podle červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet se každý čtvrtý Čech setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hotovost používá alespoň jednou týdně 94 procent lidí, což je o pět procentních bodů více než v loňském roce.
„V minimálně týdenní frekvenci hotovostí platí téměř každý Čech. Podle našich interních dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Větší potřeba hotovosti značí i to, že průměrná částka, které lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5000 korun,“ vysvětluje výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.
Češi mají karty rádi
Češi přitom nejsou nějací odpůrci platebních karet. V minulých letech naopak byli dáváni za vzor toho, jak rychle se dá na bezhotovostní platby adaptovat. Podle internetového průzkumu společnosti Merchant Machine, která zkoumala to, jak pozitivně, či negativně se o bezhotovostní budoucnosti hovoří na Twitteru, patří do většiny států, která by se vydala cestou bez mincí a bankovek. Celkem jich bylo 54 oproti 32 zemím, které byly v otázce spíše konzervativní.
Nejvíce pozitivně, asi z 63 procent, se ke kartám a terminálům stavěl Vietnam. Po něm následovaly Trinidad a Tobago, Polsko, Ukrajina nebo Maďarsko. Ani Česká republika si nevedla špatně. Pro bylo asi 31 procent lidí, přičemž daleko hůř na tom byly státy jako Velká Británie, Francie či Rakousko. Naopak vyloženě proti bezhotovostním platbám je v tuzemsku asi 23 procent lidí, vychází z průzkumu.
Šedá ekonomika a další
Proč tak terminálů ubývá? Opozice z toho viní vládu a zrušení EET. Podle šéfky poslanců ANO a exministryně financí Aleny Schillerové tím kabinet zdevastoval konkurenční prostřední mezi restauracemi a částečně i obchody. „Sledujeme objektivní úbytek platebních terminálů od Karlových Varů po Ostravu,“ prohlásila ve sněmovně při schvalování vládního balíčku a zpomalení valorizace důchodů.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka pak poznamenal, že u platby kartou platí restaurace nebo obchody poplatek bance, který může podniky odradit od používání terminálů. „Spotřebitel sice zaplatí stejně při platbě v hotovosti i kartou. Podnikatel ale v případě platby kartou přichází o část marže. Logicky proto preferuje platbu hotovostí. Nabízí se řešení dodatečného poplatku při platbě kartou. To ale česká legislativa v případě koupě spotřebitelem zakazuje,“ uvedl. Motivací podle něj může být i snadnější přístup k hotovosti vzhledem k tomu, že v gastronomii je běžné platit část mzdy v hotovosti. Poukázal také na možnost platit přímo na účet pomocí QR kódu, kdy se podnik poplatkům vyhne.
Podle jiných analytiků ale za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, nýbrž snaha snížit daňové odvody.
„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
„Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba,“ doplnil analytik Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek. Poukázal tím především na to, že podnikatelské prostředí je teď méně pod kontrolou.
To nepřímo potvrdil majitel jedné z chrudimských sídlištních restaurací. „Raději vezmu eura než karty,“ řekl pod podmínkou zachování anonymity a doplnil, že by po instalaci platebního terminálu „odkryl“ část příjmů možné kontrole finančního úřadu. Úhrada kartou by podle něj navíc znamenala nutnost dalšího technického zařízení a poplatky bankám, zákazníci platící kartou podle něj také dávají nižší spropitné.
Jinak ale okolo placení kartou panuje zmatek. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.
Z dat společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích v zemi, zase vyplývá, že lidé při placení kartou v restauracích dávají nadstandardní spropitné, které dosahuje až deseti procent z placené částky. Společnost už dříve uvedla, že restaurace přijímající platební karty mají v průměru o 30 procent vyšší návštěvnost než podniky pouze s platbou hotovostí.
Podle ředitele společnosti Jonáše Menclíka mohou podniky využívat možnost takzvaného chytrého spropitného, kdy zákazníkům terminál přímo nabídne, jakou výši chtějí dát. Mohou zvolit přednastavený procentuální podíl nebo i zadat vlastní částku. „Může zvolit i možnost žádné spropitné, ovšem to se téměř neděje. Ve výsledku tak díky platbám přes terminál získávají podniky nadstandardní spropitné, leckdy až dvojnásobné,“ doplnil.
„Hotovost má vlastně nefér výhodu.“ Na stole je zákon, který by podniky přinutil brát karty
Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty.
Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna. Podle červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet se každý čtvrtý Čech setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hojně se o tom začalo hovořit v období karlovarského filmového festivalu, odkud mnozí hlásili, že prodejny, ale především podniky požadují čistě hotovost. Téma je živé i na sociálních sítích.
V reakci na to se tak objevuje nápad narovnat postavení karet a hotovosti v zákoně. Nutnost přijímat hotovost, ale už ne bezhotovostní formu platby totiž upravuje zákon o oběhu bankovek a mincí, podle něhož je každý „povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení,“ pokud nejde kupříkladu už o neplatnou měnu nebo další specifickou výjimku.
Hotovost má nefér výhodu
To by se ale teď mohlo změnit. Přemýšlí se o změně zákona, která by pamatovala i na bezhotovostní platby. „Neformální diskuze se o tom vedou celkem intenzivně, protože ten současný stav donutil řadu lidí o tomto přemýšlet,“ sdělil redakci člen představenstva Hospodářské komory nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.
Podle něj je třeba si připustit, že svět se masivně změnil, obchodníci ale odmítají jít vstříc potřebám zákazníků. „Je otázkou, jestli by se ten současný stav neměl změnit. Hotovost má vlastně nefér výhodu vůči už dominantnímu způsobu digitálních plateb. Když má to právo hotovost, dejme ho i digitálním platbám. Vůbec nic se nezmění, jenom se bude reagovat na moderní způsob života, který lidé žijí,“ míní.
Míst, kde karty akceptují, přitom narůstá. Podle projektu Gatsro Talks ve spolupráci se společností Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích v zemi, dokonce významně. Letos v květnu přijímalo karty 67 procent gastro podniků, v roce 2022 to bylo 54 procent a před covidem v roce 2019 jen 26 procent. Navyšuje se také podíl transakcí kartami oproti hotovosti. Zákazníci jsou rovněž ochotni v podnicích s terminály více utrácet.
„To, co se teď děje, je to, že každý má sociální sítě a je naštvaný, protože éru covidu strávil online a de facto všichni to už umí. Společnost se masivně přesunula jinam,“ vysvětluje Kastner.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by pravidla pro podnikání měla reflektovat zájmy zákazníků. „A pokud stát zákonem stanovuje, že podnikatelé musí přijímat hotovost, měl by zároveň stanovit, aby (s výjimkou těch nejmenších) museli nabízet i nějakou formu bezhotovostního placení,“ sdělil deníku Echo24.
Druhů bezhotovostních plateb současně může být více – může jít o karty, nebo třeba QR kódy, míní. „Technologických řešení je hodně a rychle klesá i jejich cena, takže většinou je už elektronická platba levnější než práce s hotovostí. Obecně platí, že zákazník má mít na výběr, jak za nákup nebo službu zaplatí. A regulace musí být nastavena tak, aby chránila poctivé podnikatele, nikoliv zlatokopy,“ dodal Prouza.
Šedá ekonomika, nebo EET?
Politická opozice za mizení terminálů tepe současnou vládu Petra Fialy, která podle ní zbytečně zrušila EET, tedy elektronickou evidenci tržeb a tím podpořila trend placení pouze v hotovosti. „Tady je tsunami cash only (jen hotovost),“ prohlásila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ale bezhotovostní platební styk i po zrušení evidence tržeb neustále rostl a k současnému stavu zatím nejsou údaje. Poukazoval na to, že EET stát vypnul už v březnu 2020 a objem bezhotovostních plateb se stejně zvyšoval. Zákon ji ukončil definitivně k 1. lednu letošního roku.
Podle analytiků za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou mohou být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů.
Další jmenují snahu snížit daňové odvody. „Přestože drtivá většina českých podnikatelů a restauratérů dodržuje platné zákony a řádně platí daně, tak si umím představit, že hotovost a platby v ní usnadní přesun části podnikání do šedé ekonomiky. Jsem přesvědčen, že situace, kdy odmítání platebních karet za účelem krácení daní, je spíše výjimkou a nelze na základě této skutečnosti soudit celý sektor. Pokud by kdokoliv chtěl omezit velikost šedé ekonomiky v České republice, tak se jako první musí podívat na kvalitu podnikatelského prostředí a výši daní,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Podobně hovoří kupříkladu vládní Piráti, kteří jako „moderní strana“, platby kartou propagují. „V mnoha restauračních zařízeních dnes nenajdete možnost zaplatit kartou. Pro podnikatele to může znamenat větší zátěž a náklady navíc. V dnešní době však již mnoho lidí hotovost vůbec nepoužívá. I pro ně může být nepraktické nemít tuto možnost. Bezhotovostní placení také nabízí mnohem lepší jistotu před daňovými úniky,“ uvedla strana.
ZDROJ: echo24.cz
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi