Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NĚMECKO: Alternativa pro Německo (AfD) už není jen protestní strana: stále více lidí ji volí z přesvědčení, a to i v Bavorsku a Hesensku.
Jörg Meuthen se mýlil. V lednu 2022 bývalý předseda AfD odstoupil ze své strany poté, co prohrál mocenský boj s krajní pravicí. Meuthen tehdy nepředpovídal AfD růžovou budoucnost – přinejlepším „jako regionální straně ve východním Německu“.
O necelé dva roky později je AfD v zemských volbách v Hesensku druhou nejsilnější stranou: 18,4 %, což je její nejlepší výsledek v západoněmecké spolkové zemi vůbec. Také v Bavorsku si AfD výrazně polepšila a se 14,6 % je třetí nejsilnější stranou za Svobodnými a CSU.
Znamená to začátek nové politické éry, řekla na volebním přehledu strany v Berlíně vedoucí kandidátka bavorské AfD Katrin Ebner-Steinerová. Vedle ní na pódiu kývla do kamer spolková mluvčí Alice Weidelová a prohlásila: „AfD už není východním fenoménem.“ Vítězství AfD je pro ni velkým úspěchem.

Volební výsledky AfD v Hesensku a Bavorsku jsou ve skutečnosti pro stranu zlomem. Ačkoli před rokem dokázala v zemských volbách v Dolním Sasku zvýšit svůj podíl hlasů na 11 procent, předtím byla ve Šlesvicku-Holštýnsku vyhozena ze zemského parlamentu.
Dlouhou dobu měla AfD na západě daleko k volebním číslům jako v Durynsku nebo Braniborsku. V Hesensku a Bavorsku se nyní poprvé potvrdil nedávný výrazný nárůst strany v celostátních průzkumech. Co se změnilo?
Na to je snadná odpověď: otázka migrace se vrátila na politickou agendu. Se svým protiimigračním kurzem dokázala AfD získat nejvíce bodů již po roce 2015 a to se nyní opakuje. Vypořádání se s uprchlíky mají na mysli i lidé v západních spolkových zemích.
Ukázaly to předvolební průzkumy společnosti infratest dimap v Bavorsku a Hesensku: více než 90 % příznivců AfD chtělo využít svého hlasu k tlaku na vládu, aby změnila svůj kurz v azylové politice. Přibližně každý druhý oprávněný volič v Hesensku se obával vysoké imigrace. Díky tomuto tématu mohla AfD získat hlasy i mimo svůj základní elektorát.
Nyní se podívejme do Bavorska.
V Bavorsku dosáhla CSU premiéra Markuse Södera podle předběžných výsledků 37,0 %. Strana, která stojí v čele vlády ve Svobodném státě již 65 let, tak sklouzává ještě pod svůj katastrofální výsledek z roku 2018 (37,2 %). I tehdy se propadla o více než deset procentních bodů. Svobodní voliči (Freie Wähler) s jedničkou kandidátky Hubertem Aiwangerem si výrazně polepšili na 15,8 % (2018: 11,6). Zelení (Grüne) po svém rekordním výsledku z roku 2018 (17,6) ztrácejí nejvíce a dostávají se na 14,4 %. Nejvíce získává AfD s 14,6 % (10,2). Naopak SPD dosahuje pouze slabých 8,4 % (9,7), což je její vůbec nejhorší výsledek v bavorských volbách. FDP se s 3,0 procenty nedostala do parlamentu.

CSU získává 85 křesel v bavorském parlamentu. Svobodní voliči získávají 37 křesel. Zelení mají 32 křesel, AfD stejný počet a SPD 17. Söder vidí, že i přes poměrně slabý výsledek má jasný mandát k vládnutí jeho CSU. Oznámil svůj záměr pokračovat v koalici se Svobodnými voliči – Zelené odmítl. Lídr Svobodných voličů Aiwanger řekl, že nechtějí vytvářet žádné nejasnosti, ale chtějí během několika dní „vyčistit vzduch“.
Pohár trpělivosti ještě nepřetéká, ale…
Ve stínu otřesných scén útoků palestinského hnutí Hamás na Izrael a odvetných úderů Izraelců na Gazu zcela zanikly výsledky zemských voleb v Bavorsku a Hesensku. Měli bychom si jich všimnout z několika podstatných důvodů.
Za prvé, v Bavorsku a Hesensku žije dohromady jedna čtvrtina všech obyvatel Spolkové republiky Německo. Politické preference tak významné části německé společnosti, vyjádřené v nedělních volbách, proto nelze zjednodušovat či zlehčovat. Za druhé, Bavorsko a Hesensko jsou spolkové země patřící do „západního“ Německa, nejsou to země bývalé NDR. Nad názory voličů v „západních“ regionech není možné tak snadno mávnout rukou s pohrdáním, že „demokracii se teprve učí“. Za třetí, Bavorsko je po celé poválečné období nedotknutelnou baštou křesťansko-sociální strany a i sebemenší ztráty ve veřejném mínění se propisují do ztrát konzervativců (můžeme-li tak koalici CDU-CSU nazývat) v celostátních parlamentních volbách. Za čtvrté, a to je to nejpodstatnější, bavorské a hesenské volby jsou průběžnou výpovědí o aktuálních náladách německých voličů.
V Bavorsku zvítězila CSU, v Hesensku CDU. V obou spolkových státech zcela propadli sociální demokraté a v obou spolkových státech vcelku výrazně posílila Alternativa pro Německo (v Bavorsku o 5 p. b., v Hesensku o 3 p. b.). Všichni ostatní (především vládní koaliční strany) oproti dřívějším volebním výsledkům oslabili. Co z toho lze vyčíst?
AfD tím, že se po léta nebojí pojmenovávat nejvážnější společenské problémy jako je imigrace a s imigrací narůstající potíže uvnitř německé společnosti, evidentně svým programem oslovuje stále širší část voličů. Proto přestává být i pro voliče ze západní části Německa „toxickou“ stranou. To, že zbytek politické scény dělá chybu a s AfD odmítá spolupracovat, AfD v očích voliče nijak nediskredituje, ale činí z tohoto politického subjektu vyhledávanou alternativu. Nepomohla ani letitá ostrakizace AfD, její vytěsňování na samotný okraj politického spektra, obviňování z „populismu“ či dokonce z pokusu vykreslit ji v očích voličů jako návrat čehosi „nahnědlého“.
Zemské volby v Bavorsku a Hesensku ukázaly, že veřejné mínění německých voličů se mění, protože se mění i jejich priority. Není třeba podléhat nemístnému optimismu a věřit, že by Němci neočekávaně „procitli“ a upustili od „zeleného“ blouznění (na to získali Zelení stále ještě dost hlasů), ale evidentní je, že mezi volební priority se postupně dostávají bezpečnostní obavy Němců plynoucí ze situace mimo Německo, ale také uvnitř Německa samotného.
Potvrzením těchto nálad je i v poslední době výrazně vzrůstající tlak německých příhraničních regionů a jejich představitelů na zavedení přísných hraničních kontrol jako jediného možného opatření, jak zabránit přílivu ilegálních migrantů do země. Schengen – neschengen. „Situaci, jaká je nyní, už nelze udržet. Nemáme byty, nemáme integrační kurzy. V některých našich školách už jsou třídy, kde je 60 % dětských migrantů,“ stěžuje si aktuálně jeden ze starostů jakéhosi německého pohraničního města.
Ono merkelovské „my to zvládneme“ už v Německu neplatí. Nejnovějším příkladem, který rozbouřil část německého veřejného mínění, byly frenetické demonstrace palestinské komunity na Sonnenalle v Berlíně, kde tamní Palestinci oslavovali krvavé útoky teroristů z Hamásu na Izrael. Běžný Němec (ale také Brit, Holanďan, Belgičan nebo Francouz, v jejichž zemích probíhaly podobné „oslavy“) se tak musí ptát, jak je možné, že v jeho zemi se dostaly události už tak daleko, že nepřátelé se se svým nepřátelstvím nemusí tajit, mohou v německých ulicích bez překážek dávat najevo míru své nenávisti vůči civilizaci, která je přijala, která jim poskytla všechny dosažitelné výhody a která – ve své slabosti – se nechá vysmívat a otevřeně urážet.
I v tomto světle čtěme výsledky voleb v Bavorsku a Hesensku. Pohár trpělivosti u německého voliče sice ještě nepřetéká, ale určitě se již plní.
ZDROJ: Casopis Argument / Ivo Strejček. IVK

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi