Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: „Čtyři minus. Na jedné straně šetří a jinde rozhazuje jako opilý milionář. Třeba nesmyslné projekty či neziskovky, které se živí kdovíčím.“ Tak oznámkovala vládu Petra Fialy bývalá šéfka sociálky v Ústí nad Labem Ivana Šťastná. Z magistrátu ji vyštípali, protože se nebála veřejně mluvit o palčivých problémech. No, a teď o nich pro ParlamentníListy.cz hovoří opět.
Jak nyní, s odstupem půl roku, nahlížíte na to, jak se vás jako dlouholeté šéfky sociálky zbavil Magistrát města Ústí nad Labem?
Jsem mimo úřad pět měsíců a na minulé věci hledím již s odstupem a rozvahou. Jedenatřicet let nevymažete jen tak. Je to pořádně velký kus života člověka. V současnosti, i když to samozřejmě nemohu písemně doložit, jsem vedení úřadu a radě města „přerostla přes hlavu a utrhla se ze řetězu“. Byla jsem vidět, a to nejen svými články, ale i účastí na legislativním procesu nejen za vlády Jany Maláčové a Mariana Jurečky. Například jsem se vlastní snahou stala členkou expertního týmu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pro náhradní rodinnou péči a financování sociálních služeb. Vše jsem ukončila. To primátor Petr Nedvědický a jeho náměstkyně Věra Nechybová nemohli vstřebat, a tak uložili tajemníkovi Miloši Studenovskému zbavit se Šťastné, a to za každou cenu. Jedinou možností byla právě organizační změna.
Vůbec se už nezlobím na svou nástupkyni. Neměla jinou možnost než se ucházet a místo po mě přijmout. Měla jsem svou práci moc ráda, ale dávala jsem jí víc, než jsem měla. Třikrát jsem s naprostým vyčerpáním skončila v sanitce směrem do nemocnice. Ani to mně nestačilo, abych zvolnila, a tak přišel vyhazov. Nenašla bych nikdy sílu sama skončit, protože mi můj smysl pro čest a odpovědnost nedovolil odejít a nechat tam kolegy. Dnes konečně odpočívám a ten „vyhazov“ nakonec hodnotím jako „to nejlepší, co se mi mohlo stát“.
Jako „legenda“ bych měla asi odcházet jinak. Přišel den D a nikdo z vedení se se mnou nerozloučil. Ani ruku mi pro slušnost nikdo nepodal, což svědčí o tom, co za lidi řídí toto město. O Ústí jim určitě nejde. Dnes jsem mnohem svobodnější a nemusím se bát, že bych byla za svůj názor na vedení zdejšího úřadu potrestána. Jsem občanka a volička, a to mi dává svobodu. Nádherně se se mnou rozloučili kolegyně a kolegové z „mého“ odboru. Ještě nikdy jsem nedostala tak nádhernou kytici a krásný zlatý dárek, což je víc než faleš vedení úřadu.
Co si myslíte s ohledem na váš případ o svobodě slova v Česku?
Děláte si legraci? Svoboda slova dostává v této zemi pěkně na p*del. Lidé se bojí říct svůj názor. Proč? Protože mají hypotéky, děti, jsou zdravotně postižení a tak dále. Jsou tedy zranitelní. Řeknete něco nesouhlasného s konáním vlády, a už jste nepřítel, poskok Ruska a tak dále a jste, víte kde!
Řeknete svůj názor na vedení svého zaměstnavatele a podívejte se já. Jsem toho příkladem. Zkuste třeba pochválit nějaké kroky pana Babiše. Na sociálních sítích vás sežerou zaživa. Zkuste říct, že strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) není tak špatná, jak o ní někteří lidé mluví.
Prý o vás mají do poradních sborů zájem jak v SPD Tomia Okamury, tak i v PRO Jindřicha Rajchla. Jak ty námluvy probíhají?
V listopadu jsem přímo v Poslanecké sněmovně osobně jednala s Lucií Šafránkovou z SPD, když krátce nato přišel i pan Okamura. Domluvili jsme se na podmínkách spolupráce. Co si představuje paní Šafránková a co si představuji já. Teď čekám, zda se jí podaří podmínky pro spolupráci vyjednat.
Před pár dny mě oslovila paní ze strany Právo Respekt Odbornost (PRO). Její jméno zatím nechci zveřejňovat. Vzájemně jsme si telefonicky ujasnily své názory na některé sociální otázky a v mnoha se shodujeme. Nabídla mi účast v pracovní skupině PRO Ústeckého kraje, kde se řeší sociální politika. Ta paní přesně ví, co chce.
Mimochodem, Lucii Šafránkovou považuji za velmi pracovitého člověka. Podívejte se na její stránky. Víc než sto návrhů na legislativní změny. Třeba paní Fialová z ANO, která je členkou i rady města, jich předložila pět. Velký rozdíl, že? A stačí se podívat na aktivity jednotlivých poslanců. Někteří si svůj plat v nejlepším případě „odsedí“ účastí a hlasováním. Tak si práci pro lidi a pro tuto zemi rozhodně nepředstavuji.
Prvním velkým sociálním tématem je rušení kojeneckých ústavů. Měly skončit koncem roku, ale nejspíš se to bude odsouvat. Co by nastalo jejich zrušením?
Rušení kojeneckých ústavů je šílený nápad MPSV. Ono totiž nejde jen o rušení kojeneckých ústavů, ale navazuje na to pěstounská péče a o to jde.
Pěstouni se nerodí jako kuřátka a jsou kraje, kde je vysloveně velký problém se sehnáním kvalitních pěstounů. Ústecký je toho příkladem. Tady jde zase jen a jen o peníze a ne malé. Za každou smlouvu uzavřenou s pěstouny a někdy „pěstouny“ dostává takzvaná doprovodná organizace několik desítek tisíc a poradce ministra a neziskové organizace usilují o ještě vyšší částky. Znám několik ústavů a věřte mi, že péče o děti do tří let je na vysoké úrovni.
Zaměstnanci o děti pečují s láskou a často nad rámec svých pracovních povinností. Kdyby došlo k jejich zrušení, kam by asi sociální odbory ty rodiči opuštěné děti dávaly? Braly by si je domů, když nebudou pěstouni, nebo jak? Co by tedy nastalo zrušením kojeneckých ústavů, kdyby nebyl dostatek pěstounů? Jsou v tom peníze a zájmy jednotlivých skupin. MPSV asi konečně vidí, že to není jednoduché řešení, a tak nebude tlačit na pilu a odsune to.
Proč o to vládní koalice tak usiluje?
Nemyslím, že o to usiluje vládní koalice, ale MPSV, jeho nezkušený tým zabývající se náhradní rodinnou péčí a poradce ministra Jurečky.
Jaké jsou hlavní svízele umísťování dětí do pěstounských rodin?
Nedostatek pěstounů, a to opravdových pěstounů, kteří o děti pečují s láskou, s jakou o ně pečují rodiče. Ne těch, kteří si berou děti do pěstounské péče, mají dluhy, někteří nemají čistý rejstřík trestů a tak. Jedná se i o členy rodiny, kam mají být děti umístěny. Je pravdou, že tato problematika se netýká celé republiky. Třeba Morava je na tom v této oblasti lépe.
Proč se téma dlouhodobě nezaměstnaných a vlastně nezaměstnatelných lidí dlouhodobě neřeší?
Strach vlády, nátlak neziskových organizací, které si „sociální prací“ s dlouhodobě nezaměstnanými zajišťují příjmy. Také zrušení dříve ústavní povinnosti pracovat. Víte, zrušit pracovní povinnost, s tím nemám problém. Ale dlouhodobě kritizuji, že lidé, kteří léta nepracují, se často díky černé práci mají lépe než lidé, kteří celý den pracují. A to je špatně. Kdo najde odvahu tohle řešit, bude muset počítat s tím, že bude čelit hodně nevybíravým praktikám.
Jak vnímáte v tomto kontextu vládu Petry Fialy, potažmo výkon ministra Mariana Jurečky?
Vedla jsem s Janou Maláčovou jednou velmi ostrý spor. Ale ona aspoň poslouchala a věděla, o čem mluvím. Marian Jurečka přijel do Ústí, ale vyhnul se primátorovi. Já jsem od svých zdrojů věděla, kdy přijede, ale pan primátor ne. Účastnila jsem se veřejného vystoupení pana ministra a jaký jsem z toho měla pocit? Teoretické a politické fráze. Nic jiného.
Pan ministr se obklopil týmem poradců a praxe, jako by ho moc nezajímala. Z ministerstva odešli za těch jedenatřicet let dobrovolně či z donucení lidé s mnohaletou praxí, kteří pro nás na pracovištích byli oporou. Mohl jim člověk zavolat a oni poradili a trvali si na svém. Například doktorka práv Novotná. To byla osobnost znalá věci. Byla odejita a všichni jsme to věděli. Dlouho jsem ji neviděla, ale měla jsem ji vždy v úctě.
Jak byste oznámkovala to, jak stát hospodaří s financemi v sociální oblasti?
Čtyři minus. Na jedné straně šetří a jinde rozhazuje jako opilý milionář. Třeba nesmyslné projekty či neziskovky, které se živí kdovíčím. Ekonomická či společenská návratnost vložených investic je v těchto případech nula.
Nebýt migrace, počet obyvatel v Česku klesá. Jak kvalitní je podpora mladých rodin s dětmi?
Péče o mladé rodiny, jejichž členové pracují, mají děti a ty vychovávají v řádné občany a budoucí daňové poplatníky, je mizerná. Představte si rodiny v paneláku na patře. Jedna maminka porodila miminko minutu před a druhá minutu po půlnoci. Jedna bude mít navíc padesát tisíc a druhá nic. Oba rodiče pracují u jednoho zaměstnavatele a do konce roku dostávali několik tisíc jako benefit, třeba 7 500, což je dohromady 15 000 korun. A do nového roku nic! Maminka na mateřské dovolené svůj benefit využívala třeba na nákup léků pro děti, mléko a tak podobně. Tato vláda připravila mladé rodiny o několik tisíc korun.
Pořád si všichni stěžují, že rodiny nemají a nechtějí děti. A vy se jim divíte? Já tedy ne. Vláda podporuje kdeco, ale pracující rodiny s dětmi vůbec. Myslím si, že v nezanedbatelném množství rodin by si rodiče troufli na víc dětí, kdyby měli jistotu, že v době, kdy budou vychovávat děti, je bude stát podporovat. Ale tak to není. To nevyřeší žádná migrace.
Ostatně, je péče o uprchlíky z Ukrajiny dostatečná?
Ano, myslím si, že ano. Měla by se zvýšit péče o lidi, kteří si péči státu a nás všech zaslouží a potřebují ji. A to jsou mladé pracující rodiny s dětmi, zdravotně postižení a senioři. Já je nenazývám důchodci, ale „státními rentiéry“. Přátelé mi dávají za pravdu a toto označení se jim líbí.
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi