Zavraždil Trump Soleimaniho aby se vyhnul Impeachmentu a ukojil pro-izraelské krvelačné válečné štváče?

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

USA: Na povrch vychází nové důkazy, které dále poukazují, že řízení impeachmentu je jen snahou prezidenta Trumpa dotlačit do války s Íránem.

Od Salon: „Trump soukromě přiznává, že Soleimaniho zabil ‚pod tlakem‘ kvůli nadcházejícímu řízení impeachmentu – zpráva“:

Prezident Donald Trump soukromě kolegům řekl, že jeho rozhodnutí zabít íránského generála Qassema Soleimaniho silně ovlivnilo jeho nadcházející řízení o impeachmentu, hlásí The Wall Street Journal.

„Trump po tomto útoku druhům řekl, že byl pod tlakem, aby vyřídil generála Soleimaniho, od republikánských senátorů, jejichž podpora je důležitá v nadcházejícím řízení impeachmentu v Senátu,“ řekli tomuto kanálu prezidentovi druhové.

Toto odhalení pohřbené v jinak zdlouhavém článku o tomto útoku přichází po podobné zprávě od The New York Times.

„Trump jednomu člověku, který s ním telefonicky mluvil minulý týden, naznačil, že byl pod tlakem, aby vůči Íránu zaujal tvrdší linii, od části republikánských senátorů, jejichž podporu teď potřebuje víc než kdy jindy, když probíhá boj o impeachment,“ hlásily v úterý The Times.

Ti republikánští senátoři, které se pokoušel podle těchto zpráv ukojit, byli Tom Cotton a Lindsey Graham – což jdou dva nejfanatičtější pro-izraelští váleční jestřábi usilující o válku s Íránem.

Prezident byl původně zkroušený, neboť očekával, že tato operace se dočká uvítání s aplausem podobně jako přepad v říjnu, kdy zabili Abu Bakra al-Bahgdadiho, vůdce Islámského státu. A opravdu pan Trump v pátek zahájil své první prohlášení ke zprávám o této misi popisem generála Suleimaniho jako světového teroristy čís. 1, dost podobně jako zahájil své prohlášení před pár měsíci, kdy jako světového teroristu čís. 1 vyhlašoval pana al-Baghdadiho.“

Když se ale prezident přes víkend díval na televizi, tak zuřil, že ho kritici obviňují z bezohledné eskalace. Snažil se o potvrzení od hostů svého floridského klubu, kdy probírali podrobnosti o protestech na bagdádské ambasádě a připíjeli na chválu jeho rozhodnosti. Některým druhům řekl, že si potřebuje udržet podporu republikánských jestřábů v Senátu kvůli nadcházejícímu řízení o impeachmentu, kdy jako příklad jmenoval senátora Toma Cottona z Arkansasu, i když o Íránu se nemluvilo dříve než těsně před Vánoci.

Spolu s tím, jak pan Trump poukazoval na dalšího jestřába senátora Lindsey Grahama, republikána za Jižní Karolínu, který ho také na Floridě navštívil, neposkytla jeho administrativa jejich evropským spojencům ani partnerům v Perském zálivu žádné upozornění o tomto útoku. Jediný cizí vůdce, který to zřejmě věděl, byl ministerský předseda Benjamin Netanyahu z Izraela, který před útokem mluvil s panem Pompeem a později dělal na veřejnosti hodiny předtím, než k tomu došlo, skryté narážky.

„Víme, že náš region je bouřlivý; dějí se v něm hodně, opravdu nesmírně dramatické věci,“ řekl reportérům pan Netanyahu, což v Tel Avivu vyvolalo úžas, zatímco on odletěl na návštěvu Atén. Nabídli jsme pro to Spojeným státům podporu „a podporujeme i plné právo Spojených států, aby sebe a své občany bránily.“

Později se izraelští vůdci nad smrtí generála Suleimaniho radovali, neboť to byl jeden z jejich nejděsivějších nepřátel, zůstali ale potichu, aby neprovokovali odvetu, i když kontrolovali zajištění krytů a lyžařský resort u syrských hranic dočasně zavřeli.

Jak jsem se občas v minulosti vyjadřoval, mám podezření, že Izrael a jejich agent Jeffrey Epstein Trumpa vydírali, zrovna tak jako vydírali Billa Clintona.

V září jsem odhalil, že Izrael byl nachytán, jak špehuje Bílý dům pomocí drahých zařízení špičkové technologie Stingray, a Trump přesto zatím neprovedl žádnou odvetu.

Také si přečtěte tento článek z roku 2014 o vydírání Billa Clintona a všimněte si těch do očí bijících podobností s tím, co se děje dnes.

Z Times of Israel, 23. července 2014, „Netanyahu řekl, že nabídl nahrávky od Lewinské za Pollarda,“ podnadpis, „Nová kritická kniha o rodině Clintonů tvrdí, že Izrael měl nahrávky telefonů Bílého domu a vydíral prezidenta i nahrávkami od této internistky“:

Izrael se pokoušel použít nahrávek od bývalé internistky Monicy Lewinské z jejich chlípných zážitkových konverzací mezi ní a tímto bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, jak tvrdila tato nová kniha o politických podnicích rodiny Clintonů. V této knize zvané „Clinton Inc: Troufalá přestavba politické mašinérie,“ vychází autor Daniel Halper ze zapsaných interview s bývalými politickými činiteli spolu s důkladnou analýzou dokumentů zvaných „Složky Monica,“ aby tak vykreslil obscénní a nepřívětivý obraz této jedné z nejprominentnějších politických rodin ve Spojených státech.

Halper prošel stovky stran dokumentů sestavených pro případ, že by se měl tento případ s bývalou internistkou použít k případné žalobě proti Clintonovi.

Tyto dokumenty podle autora ukazují, že během rozhovorů ve Wye Plantation mezi Izraelem a Palestinskými úřady vedených v Marylandu roku 1998 si ministerský předseda Benjamin Netanyahu vytáhl Billa Clintona bokem a tlačil na propuštění izraelského agenta Pollarda.

Halper říkal, že Izrael našel novou páku, aby tlačil na propuštění Pollarda.

„Izraelci přítomní ve Wye River měli pro tato vyjednávání novou taktiku – měli odposlechnutého Clintona s Monicou a všechno měli na páskách. Neboť nechtěli přímo mocnému americkému prezidentovi vyhrožovat, když to byl kriticky důležitý spojenec Izraele, tak Clintonovi řekli, že Izraelská vláda tyto pásky zahodila. Ale už samotné zmínky o nich stačily, aby vlastně vydíraly,“ psal Halper s dodatkem, že „podle informací poskytnutých od zdroje ze CIA se ohromený Clinton zjevně pokoušel se jim podvolit.“

Halper uvedl, že „zpravodajští činitelé ani ve Spojených státech ani v Izraeli samozřejmě oficiálně nepotvrdí rozsah ani podstatu izraelských odposlechů,“ ale citoval i článek vydaný v roce 2000 magazínem Insight, který tvrdil, že Izrael „pronikl do čtyř telefonních linek Bílého domu a mohl ty konverzace v reálném čase z těchto linek přímo přenášet to vzdáleného místa mimo Bílý dům, aby si Izraelci vše vyslechli a nahráli.“

V minulosti Izrael tato tvrzení popíral jako „nehorázná“.

Bývalý analytiky Amerického námořnictva Pollard byl shledán vinným z předávání citlivých dokumentů Izraeli a byl za tyto zločiny odsouzen na doživotí. V Izraeli je z něj ale pořád celebrita a v posledních dvaceti letech se opakovaně objevovaly snahy zařídit jeho propuštění.

Halper uvádí zjevně podpůrné informace včetně článku z té doby z listopadu 1998 z New York Times, který hlásil, že během té nezdařilé konference oba tito vůdci diskutovali o možnosti propuštění Pollarda a že „Izrael prezidentovi řekl něco, co otevřelo možnost propuštění Pollarda, což Clinton během prvních šesti let svého prezidentství výslovně odmítal.“ Článek z Times uvedl, že mluvčí Bílého domu reportérům řekl, že Clinton byl prostě „nově ohromen silou argumentů pana Netanyahua.“

Netanyahuovy hrozby podle Halpera Clintona dohnaly k tomu, aby uvažoval o zákroku. Halper tvrdí, že Clinton tento požadavek přednesl řediteli CIA Georgi Tenetovi. Avšak Tenet hrozil, že jestli Pollarda propustí, tak rezignuje na svoji funkci, a Clinton z toho nápadu tedy vycouval.

Halper nebyl první, kdo tvrdil, že Izrael pokoutně nahrával vášnivé rozhovory mezi Clintonem a Lewinskou a pokoušel se z toho vymáčknout výhody. Britský spisovatel Gordon Thomas v roce 1999 tvrdil, že Mossad nahromadit asi 30 hodin sexuálních telefonátů mezi Lewinskou a Clintonem a využíval jich k vydírání USA a k ochraně hluboce ukrytého špeha v Bílém domě.

Dočkáme se někdy kongresového vyšetřování takovéhoto zahraničního vměšování?

Chris Menahan