Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Britský ministr obrany a jeden z uchazečů o křeslo šéfa NATO hovořil o své vizi, ale také i o tom, že členské země musejí být dotlačeny, aby utrácely více na obranu, pokud má být Rusko poraženo. Bylo naznačeno, že o novém šéfovi NATO rozhodnou USA, může se jím stát i současná šéfka EK Ursula von der Leyen. Padlo ale i to, že vojenská pomoc Ukrajině se tenčí. Realita je taková, že nám všem dochází obranné vybavení, které lze darovat, řekl k tomu britský ministr, který zároveň neočekává vstup Ukrajiny do NATO či EU v brzké době, jak to někteří slibují.
„Svět je stále nebezpečnější, nejistější a úzkostnější a příští generální tajemník musí být schopen poskytnout tyto finanční prostředky, aby se ujistil, že se to nikdy nedostane z varu,“ řekl ministr obrany Ben Wallace ve zmíněném rozhovoru v listu The Washington Post.
Wallace poskytl rozhovor listu The Washington Post právě v době, kdy sílí spekulace o tom, kdo nahradí generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga po jeho očekávaném letošním odchodu.
Podle hlasů, které zaznívají z jednotlivých zemí a z ústředí NATO, jsou mezi pravděpodobnými uchazeči kromě Wallace ještě estonská premiérka Kaja Kallasová, nizozemský premiér Mark Rutte, španělský premiér Pedro Sánchez a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Proces výběru generálního tajemníka je ale nejasný, přesto představitelé aliance tvrdí, že se členské státy pokusí dosáhnout konsenzu prostřednictvím neformálních konzultací, ale uznávají, že důležité slovo budou mít Spojené státy, jejichž vojenská síla zastiňuje armádu NATO.
Někteří představitelé v západní Evropě vyjádřili podle The Washington Post obavy, že generální tajemník z východní Evropy, kde vůdci přijali tvrdší postoj vůči Moskvě, by mohl prosazovat akce, které by s větší pravděpodobností uvrhly NATO do přímého konfliktu s Ruskem.
Další země si prý myslí, že po sérii generálních tajemníků ze severu je čas na šéfa z jižní Evropy.
Jiní ale říkají, že příštím vůdcem bloku musí být žena nebo někdo z národa Evropské unie, což Británie není.
Dodejme, že těmto kritériím by ale naopak velmi dobře vyhovovala současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Kdokoli nahradí Stoltenberga, bude čelit tomu, že NATO stále zdaleka nedosahuje cílů, které si samo stanovilo.
Téměř deset let poté, co NATO znovu potvrdilo cíl, že každá země vydá 2 procenta svého HDP na obranu, tuto podmínku plní pouze osm z jejích 31 členů. Británie je jednou z těchto zemí.
Wallace na tuto skutečnost reagoval a prohlásil, že jedním z pozitivních výsledků ukrajinské války je, že více než polovina zemí NATO zvýšila své výdaje na obranu od začátku ruské invaze v plném rozsahu, čímž se posunula směrem k 2% referenční hodnotě.
Wallace, šéf britské obrany od roku 2019, byl považován za potenciálního kandidáta na premiéra, ale z tohoto souboje se sám stáhl, když prohlásil, že dává přednost tomu, aby zůstal ve vedení vojenského portfolia.
Na dotaz WP vyjádřil Wallace poněkud optimističtější pohled na současné úsilí Ukrajiny na bojišti, než jaký popsali představitelé amerických zpravodajských služeb, kteří v uniklých zpravodajských dokumentech na začátku tohoto roku uvedli, že problémy s personálem a vybavením pravděpodobně povedou k tomu, že Kyjev zaznamená pouze skromné zisky, jakmile zahájí vysoce očekávanou ofenzívu pro dobytí území ovládané Ruskem.
Američtí představitelé sice tvrdí, že od té doby došlo ke zlepšení, ale také naznačili, že i znovuzískání malých oblastí by mohlo ovlivnit ruské válečné plány.
V otázce ohledně vyhlídek vstupu Ukrajiny do NATO byl ale Wallace zdrženlivý.
Poukázal na přetrvávající rozdíly a nedostatky v cestě Kyjeva do těchto struktur. Řekl, že NATO – stejně jako EU – by nemělo opakovat chyby z minulosti v přílišném slibování kandidátům, jako je Ukrajina.
„Musíme být realističtí a říci: ‚Ve Vilniusu se to nestane; V brzké době se to nestane,“ řekl s odkazem na summit vedoucích představitelů NATO naplánovaný na letošní léto v hlavním městě Litvy.
Podle něj ale mohou členské země pomoci Ukrajině i jinak.
Wallace řekl, že řada zemí je připravena uzavřít bilaterální nebo multilaterální „pakty vzájemné obrany“ s Ukrajinou a zavázat se k dlouhodobějším plánům na vybudování vojenských kapacit země.
Ministr mluvil doslova o ujištění protivníků, že napadení Ukrajiny je v budoucnu vyjde velmi draho.
Na dotaz, jak konflikt pokračuje, Wallace řekl, že západní země nadále podporují dodávky zbraní a financí na Ukrajinu, aniž by vyvíjely tlak na ukrajinské představitele, aby vyjednávali s Ruskem nebo dělali ústupky.
„Ale realita je taková, že nám všem dochází obranné vybavení, které lze darovat, upozornil Wallace s tím, že to znamená, že Británie a další země jsou nuceny zbraně pro tyto účely sami nakupovat, protože jim jejich národní zásoby zbraní už nestačí.
Wallace dále uvedl, že rozsah ruských ztrát naznačuje, že Putin stále věří, že může zvítězit, pokud do války nalije více vojáků.
Naznačil, že Putin možná nedostává přesné informace a možná si neuvědomuje rozsah vojenských problémů jeho země až do okamžiku kolapsu nebo vnitřních problémů.
„Pokud se to stane, NATO a Západ musí být připraveni na cokoli,“ zakončil britský ministr obrany.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi