Zkušený armádní činitel plukovník Ladislav Petráš napřímo a bez obalu: Skutečné zájmy za kauzou ricin? Velká hra! A ti tři rádoby politici Hřib, Kolář a Novorný co se zesměšňují sami, a ČR dělají medvědí službu? Čtete dál…

ČESKO: ROZHOVOR „Podle mého názoru tady vůbec nejde o žádného Hřiba, Koláře nebo nějakého Novotného. Ti tři, to jsou nepodstatné figurky, o kterých se časem budou vyprávět anekdoty,“ uvádí k událostem kolem údajného „tajného agenta s ricinem“ bývalý vysoký vojenský činitel plukovník Ladislav Petráš. A promluvil o osobním setkání s mužem, který měl podle médií údajně ricin do ČR dovézt. V souvislosti s touto kauzou upozornil mimo jiné na boj o dostavbu JE Dukovany. Zmínil například i „snahu EU o likvidaci národních států“. Naše současné vztahy s Ruskem označil za „velmi špatné“.

Časopis Respekt před časem informoval, že do Prahy měl údajně přijet „ruský agent s jedem ricin“, kterého bezpečnostní služby vyhodnotily jako riziko pro primátora Hřiba a starostu Ondřeje Koláře. Co vy na tuto informaci, nad kterou se dodnes vznáší celá řada otazníků, říkáte?

Tento případ se stal již před delší dobou a bylo k tomu napsáno mnoho článků. Většina z nich se však zabývá pouze tou falešnou hrou, kterou odstartoval článek v Respektu (O. Kundra). Pokud se nejedná o humoristický časopis, kterým Respekt není, i když to tak občas vypadá, tak ten článek musel mít nějaký účel.

Zkuste si ho například dát do souvislosti s upadající prestiží EU a NATO (nejen v souvislosti s řešením pandemie COVID-19). Dejte si do souvislosti narůstající problémy USA jak v oblasti ekonomické, monetární, ale i vojenské moci. Nebo se snahou USA přesunout část jaderných nosičů ze SRN na budované vojenské základny v Polsku. Dejte si to do souvislosti s prohlášením A. Vondry na sjezdu ODS o tom, že by bylo vhodné vybudovat na letišti Mošnov vojenskou základnu USA.

Já k těmto souvislostem přidávám i boj o dostavbu JE Dukovany a snahu realizovat jeden z bodů komuniké zveřejněného na závěr návštěvy A. Babiše a ředitele BIS Koudelky v USA v roce 2019: „Spojené státy a Česká republika potvrzují, že energetická bezpečnost je neoddělitelným pilířem národní bezpečnosti každé země. Budeme spolupracovat na prozkoumání příležitostí vyplývajících z transformace energetických trhů.“ No, a tady je vhodné vyřadit část konkurence.

To vše vyžaduje permanentně vytvářet představu o nepříteli, udržovat lidi v neustálém strachu z budoucnosti. K tomu všemu nezbytně potřebujete ukázat na nepřítele, a tím je RF. Ale to jsou problémy na strategické úrovni. Každá země musí něčím přispět, aby „dílo bylo dokonáno“. No a my máme ricinového agenta. Pro tuto špinavou práci však potřebujete nějakého užitečného idiota. Tím se u nás stal Respekt se svým O. Kundrou za velkého přispění naší zpravodajské služby (BIS). Posléze se k tomu přidalo i naše MZV v čele s ministrem Petříčkem.

A jak moc je podle vás reálné, že by Rusové něco takového podnikali kvůli starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (který nechal odstranit sochu Koněva), pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi a starostovi Řeporyjí Pavlovi Novotnému, který také dostal policejní ochranu?

Nebudu opakovat to, co na vašich stránkách zaznělo z úst povolanějších, než jsem já. Vždyť například bývalý zpravodajec A. Šándor to řekl zcela jasně. Z politického, ale i zpravodajského hlediska by takové jednání ze strany RF bylo kontraproduktivní a nelogické.

Úplně stačí, když ti naši tři rádoby politici se zesměšňují sami, a tím ČR dělají medvědí službu. Našim zahraničním partnerům musíme připadat jako exoti. Navíc touto nepromyšlenou politikou nejen snižujeme svoji mezinárodní autoritu, ale má to pro nás i negativní ekonomické dopady.

Připomenu jen naši zkušenost z devadesátých let. Tehdy jsme z velké části zrušili zbrojní výrobu v tehdejší Československé republice. Západní státy nám za to „tleskaly“, ale jen proto, aby naše zahraniční trhy samy obsadily.

Nebo se podívejte na současnost. Ekonomické sankce za připojení Krymu k RF. ČR odstoupila od mnoha projektů, ale podívejte se například na našeho souseda, SRN. Němci několikanásobně zvýšili své obchodní aktivity s RF.

Podle mého názoru tady vůbec nejde o žádného Hřiba, Koláře nebo nějakého Novotného. Ti se potrestali sami tím, že se dnes klepou strachem, a bohužel naši občané jim musejí platit ochranu kvůli jejich nezodpovědnosti a hlouposti. Ti tři, to jsou nepodstatné figurky, o kterých se časem budou vyprávět anekdoty.

Pokud by se nakonec přece jen ukázalo, že informace ohledně „ruského agenta s ricinem“ byla pravdivá, co říci na to, že něco takového unikne do médií?

Co na to říct? Je přece známo, že v Česku se nic neutají. Navíc si myslím, že naši občané, alespoň ta větší část, pořád ještě dovedou používat svůj mozek.

Když se však podívám na chronologii událostí spojených s „ricinovým agentem“ od jeho příjezdu, zveřejnění informace v Respektu přes přidělení policejní ochrany, reakci BIS a našeho MZV a MV až po podání trestního oznámení BIS na „neznámého“ pachatele úniku informací, tak vůbec nepochybuji o tom, že ricinový agent je něco podobného jako Jára Cimrman. Až na ten podstatný rozdíl, že Jára Cimrman se povedl neskonale lépe.

Ten, kdo do veřejného prostoru vypustil informaci o údajném příjezdu ruského agenta s ricinem do Prahy, by měl být exemplárně potrestán. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Je podle vás takový postup namístě? Měl by být tedy potrestán i novinář Kundra, který informoval jako první?

Jak jsem již řekl, vůbec nepředpokládám, že do ČR přijel nějaký ricinový agent. Takže informace o příjezdu diplomata s ricinem v kufříku nemohla nekontrolovaně uniknout. Pokud unikla, tak jako řízená informace.

V každém případě by aktéři měli nést následky za své činy. V případě toho, kdo zosnoval tuto možná zpravodajskou hru, by mělo jít o vlastizradu. Tato nepovedená hra má totiž za následek značné škody způsobené ČR. V případě O. Kundry, autora článku v Respektu, nemůže v žádném případě jít o svobodu slova, ale je to šíření poplašné zprávy. A našly by se i jiné paragrafy.

Jsem ale skeptik. Podíváme-li se na dalšího aktéra této nechutné hry, P. Novotného, tak vidíte, jak orgány činné v trestním řízení reagují na dlouhodobě páchanou trestnou činnost tohoto člověka. Zkuste to srovnat s čerstvou informací o tom, že bezdomovec, který v době nouzového stavu ukradl v obchodě nějaký koláč a pečivo, dostal během pár dnů od soudu trest dva roky nepodmíněně. Obrázek o našem právním státě si udělejte sami.

Investigativec Janek Kroupa se zaměřil na Andreje Viktoroviče K. Muže, jenž je údajně tím, kdo měl do Česka přivézt jed ricin, konfrontoval. Prý do Prahy skutečně přicestoval s kufrem, což by mělo potvrdit verzi týdeníku Respekt. Jak se k této informaci stavíte vy, má vzhledem k celé věci nějakou hodnotu? Má smysl jásat nad zjištěním, že diplomat cestuje s kufrem?

Já nevím, jak J. Kroupa cestuje do zahraničí, ale já jsem většinou měl s sebou zavazadlo. Jsem člověk poměrně konzervativní, tak tím zavazadlem byl zpravidla kufr. Jen stěží si dovedu představit diplomata, který cestuje s batůžkem na zádech.

V médiích se objevily zprávy o tom, že Andrej Viktorovič K. je diplomat, který je v ČR už sedm let. Máte vy osobně o tomto muži nějaké informace?

Já jsem se s ním setkal osobně několikrát. Bylo to vždy při oslavách bojů o Dukelský průsmyk. Protože to byly oslavy oficiální, neměl jsem možnost s ním delší čas hovořit. Zpravidla jsme se jen pozdravili. Dělal na mě dojem mladého, seriózního muže. Žádný James Bond s ricinem v kapse. Hovořím jen o svém dojmu. Ze stisku ruky a pozdravu dobrý den si nedovolím hodnotit člověka.

A co říci na to, že čelní představitelé státu se k celé věci nijak zvlášť nevyjádřili?

No, asi byli tou informací o ricinovém agentovi zaskočeni, stejně jako já. Měli na vybranou; buď této informaci věřit, nebo nevěřit. V prvním případě by museli být, minimálně předseda vlády, informováni naší zpravodajskou službou. Po provalu této informace v Respektu by museli zaujmout oficiální stanovisko, což evidentně neudělali. V případě druhém by museli mlčet, protože politici se ke každé blbosti vyjadřovat nejen nemusejí, ale nesmějí. Vyberte si odpověď na vaši otázku.

Když se vrátíme k tomu, co celou tuto kauzu „agent s ricinem“ mělo spustit… co říkáte na odstranění sochy maršála Koněva z pražských Dejvic?

Na tuto otázku musím odpovědět trochu podrobněji. Předně to zapadá do toho širšího kontextu, o kterém jsem hovořil na začátku našeho rozhovoru. Zde bych chtěl zdůraznit to, že předchozích 30 let vývoje našeho školství je provázeno snižováním jeho úrovně, což se projevuje i na znalostech historie, natož potom ve vnímání jednotlivých historických souvislostí.

Marně si vzpomínám na vystoupení jedné učitelky v pořadu ČT Máte slovo. Ta bez uzardění (mám barevnou TV, tak bych to viděl, kdyby se alespoň trochu začervenala) hrdě prohlásila, že Československo v roce 1945 osvobodila vojska USA.

Podívejme se na kontext se snahou EU o likvidaci národních států. Tato otevřená likvidace národních států začala přijetím Lisabonské smlouvy. Co je takzvaná sdílená suverenita? Co to v praxi znamená? Pokračuje tím, že v loňském roce vydala EU takzvané Evropské usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy…

To, co dělá ta naše pražská trojka Hřib, Kolář a Novotný, přesně zapadá do kontextu s těmito dokumenty. Opět se našli užiteční idioti, i když si nejsem jistý, zda vůbec tito lidé uvažují v širších souvislostech, případně zda vůbec uvažují.

A položme si otázku, kam povede snaha o likvidaci národních států? Především to je ztráta vlastní identity, ztráta vlastní historie a posléze ztráta národní kultury a jazyka. To je logická posloupnost. Z občanů se stanou univerzální euroobčané. Ve svém důsledku to znamená totální ztrátu schopnosti hájit své zájmy, protože lidé bez historické národní identity se stávají stádem ovcí. To se to bude vládnout!!!

Vidíte, kam až jsme se dostali kvůli jedné soše.

Dostáváme-li se do historie, jak vy vnímáte diskusi o tom, jak to bylo na konci druhé světové války s osvobozením Prahy, zejména co se týče role SSSR? Co říci na slova primátora Hřiba, že Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy?

Víte, já mám především vojenské vzdělání, a tak se na tuto záležitost musím dívat možná trochu jinak než jiní občané. Takže to vezmu velmi stručně:

– Hitlera k moci v Německu pomohly dostat rukou společnou a nerozdílnou USA (financovaly mimo jiné IG Farben, zbrojní továrny koncernu Krupp, americké banky poskytovaly finanční úvěry atd.), Francie a Velká Británie;

– naši spojenci, Velká Británie a Francie, podepsali mnichovskou dohodu, a tím prakticky odzbrojili Československo;

– Velká Británie povolila Německu budovat své námořnictvo, letectvo, po mnichovské dohodě předala Německu část našeho zlatého pokladu jako údajnou náhradu za zdevastované Sudety z dob Československé republiky;

– Francie a Velká Británie sice vyhlásily v roce 1938 válku Německu poté, co Němci přepadli Polsko, ale nehnuly ani prstem, natož aby se do války zapojily;

Také si dovolím připomenout, že bez bitvy u Stalingradu, boje o Moskvu, bitvy v Kurském oblouku, a tak bych mohl pokračovat, by nedošlo k postupnému osvobozování evropských zemí včetně Československa, a tudíž ani k osvobození Prahy. To za prvé.

Za druhé, v bitvě se nemusí vítězit jen v boji. To už dávno řekl čínský vojevůdce, filozof a státník Sun C’ (asi 500 let před naším letopočtem). Mimo jiné, to se učí i na amerických vojenských školách. Říkám to jen proto, že mě můžou osočit z toho, že se zaštiťuji čínským vojevůdcem. A Praha v dubnu a květnu byla tak trochu ve „vzduchoprázdnu“. Na území Čech a Moravy bylo více než 1,2 milionu příslušníků wehrmachtu a vojsk SS, zatímco vojska Spojenců bojovala jinde.

Za třetí, v květnu to bylo nejen Pražské povstání, ale před Prahou již proti německému wehrmachtu povstali občané i v jiných městech na území Čech a Moravy. Jen připomenu, že tyto akce vešly do našich dějin jako Povstání českého lidu. Ne tedy jen Květnové povstání Pražanů.

Za čtvrté, dovedete si představit, kdyby se vojska maršála Koněva neotočila od Berlína směrem do Čech a na pomoc Praze? Jak by to asi dopadlo s obranou Prahy před větší částí německých vojenských sil? Vždyť Praha byla významným komunikačním uzlem pro přesun německých vojsk, která prchala z Čech a Moravy do amerického zajetí. Myslíte, že by tato vojska brala ohled na Pražany a na historické stavby našeho hlavního města? Podívejte se, co po těchto vojscích zůstalo z Varšavy, a to už vůbec nemluvím o městech a vesnicích na území SSSR.

Já osobně veškeré diskuse na téma zpochybňování zásluh za porážku nacistického Německa beru jako nedůstojné. Každá lidská oběť, byť by to byl i jeden jediný lidský život, je pro nás závazkem. Závazkem proto, aby se historie neopakovala. Já nezpochybňuji zásluhy vojáků US Army na osvobození Plzně, byť tam padl jeden jediný americký voják. Ani mě nikdy nenapadlo odstraňovat pomník 1. pěší divize USA, postavený nedaleko Františkových Lázní, i když jsem dost často okolo něj jezdil ještě v 70.–80. letech za minulého režimu. A musím říct, že před rokem 1989 jsem nezaznamenal žádného „Koláře“, který by se o to pokoušel. To jen tak, pro srovnání.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že socha maršála Koněva se má vrátit na své místo na Praze 6. Co na to říci? Je to zásah do vnitřních záležitostí Česka?

Na to nedokážu fundovaně odpovědět. Podle smlouvy z roku 1993 by tento pomník měl spadat pod ochranu státu, ale nejsem si jist. Vždyť i právník má nejméně dva právní názory na jednu a tutéž věc. Když ale budu uvažovat lidsky, a ne ideologicky, tak si ti, kteří se podíleli na osvobození naší vlasti, zaslouží úctu nás všech. A nejen ti, kteří mají pomník u Františkových Lázní.

Jak moc všechny tyto věci, jako jsou odstranění sochy Koněva, pomník vlasovcům, přejmenování náměstí, na kterém sídlí ruská ambasáda, ale i to, co se děje kolem údajného „ruského agenta“, ovlivní i do budoucna naše vztahy s Ruskem? Například podle Cyrila Svobody jsou naše vztahy momentálně nejhorší od roku 1990…

Sdílím názor Cyrila Svobody. O tom, že tyto vztahy jsou velmi špatné, není nutné nijak dlouze diskutovat. Smutné na tom je to, že viníky těchto zhoršených vztahů jsme my. Ale tak, jak jsem řekl na začátku, to je jedním z cílů, kterých chce někdo jiný našima rukama dosáhnout. Bohužel, my jsme ti mouřeníni.

Na závěr ještě jedna otázka. Česká vláda v minulých dnech schválila bezpečnostní pravidla pro zadávání zakázek pro výběr dodavatele jaderného bloku Dukovany. Dokument podle některých informací obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Podle serveru iDNES byly zmíněny Rusko a Čína. Oficiálně ale nechce stát prý nikoho diskvalifikovat. Vy už jste ty Dukovany zmínil v první otázce. Myslíte si tedy, že právě tyto čtyři akce, o kterých jsme mluvili – přejmenování náměstí Pod kaštany, odstranění sochy Koněva, pomník vlasovcům v Řeporyjích a nakonec i informace o údajném ruském agentovi s ricinem – mohou mít nějakou souvislost právě s výstavbou nového bloku v Dukovanech, jak ostatně z některých míst zaznívá?

Ano, jak jsem již zmínil na začátku našeho rozhovoru. Je to jeden z cílů. Ty další jsem také naznačil a na tom si trvám. Jsem ale přesvědčen o tom, že bychom si měli více vážit sebe sama a nedělat za druhého špinavou práci. Naši politici by měli hájit zájmy našich občanů, naše národní zájmy. Ale, ač nerad, jsem tak trochu skeptik v tom, zda naše politická reprezentace je toho schopna.