COVID 19 v Rusku: Minimální smrtnost oproti západu. Rusko eviduje pouze ty, kteří zemřeli skutečně a přímo na nákazu koronavirem. Proto ten obrovský nesoulad se západními, mnohonásobně nadhodnocenými statistikami kde všechny úmrtí jsou počítány jako následek Koronavírusu.

RUSKO: Rusko nakládá se statistikami obětí nemoci COVID-19 tak, že reportuje pouze ty, kteří zemřeli přímo na nákazu koronavirem a problémy spojené s ní. Ti, kdo zemřeli na jiné nemoci a měli zároveň pozitivní test na koronavirus, do statistiky nespadají a vedou se odděleně. Shrnuje  podivné údaje z ruských statistik vysokoškolský pedagog Karel Svoboda. Upozorňuje přitom, že nejrůznější statistiky spojené s COVID-19 se liší i v západoevropských zemích. Porovnávat statistiky tak podle něho má jen „velmi přibližnou“ orientační hodnotu.

Svoboda ve svém komentáři přibližuje, že je dnes Rusko jednou z nejvíce sledovaných zemí ve vztahu jeho boje s koronavirovou nákazou. „Není divu, každý den se tam objevilo přes deset tisíc nově nakažených. COVID-19 se nevyhnul ani prominentům ruského režimu, premiér Michail Mišustin byl hospitalizován, nákazu potvrdila i ministryně kultury Olga Ljubimova či viceprezident Lukoilu Leonid Fedun. Koronavirus řádil také v okolí Vladimira Putina, nejprominentnějším nakaženým se stal prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov,“ shrnuje, kteří prominenti a činitelé se již nakazili.

Největší ohlasy budí smrtnost nemoci. Přestože již počet nakažených strmě míří ke 300 tisícům, mrtvých uvádějí statistiky jen přes dva a půl tisíce. Takovýto poměr nemá téměř žádná jiná země. Extrémním tempem přibývají i vyléčení lidé. „Alespoň zvnějšku to tedy vypadá tak, že zatímco se lidé vyléčí z COVID-19, umírají na cokoli jiného,“ komentuje Svoboda nesoulady statistik.

Upozornil, že se na pochybná data zaměřily i deníky Financial Times a New York Times, přičemž zjistily, že v Moskvě a v Petrohradě v dubnu oproti minulým pěti letům narostl počet úmrtí o více než dva tisíce vůči průměru.

Rusko však tyto zprávy ustavičně popírá a pochybnosti o ruských statistikách označuje za „fake news“.

V souvislosti s tím se některé ruské orgány již pokusily o jakousi snahu o cenzuru: „Ministerstvo zahraničních věcí pak adresovalo deníkům požadavek na dementi článků, přestože vycházely z oficiálních statistik a výpočty byly srozumitelně vysvětleny. Jde tak o zjevnou snahu cenzurovat názory samotných autorů. Odebrat akreditaci zatím ruská diplomacie odmítla. Ústy své mluvčí Marie Zacharovové ale vzkázala, že do budoucna to vyloučeno není.“

Nejpravděpodobnější se Svobodovi jeví varianta, s níž přišla zpravodajská stanice BBC. Podle ní tkví rozdíl ve způsobu, jakým jsou počítány oběti. „Ostatně i v západoevropských zemích se výpočty liší a porovnání statistik tak má jen velmi přibližnou orientační hodnotu. Rusko podle BBC reportuje pouze lidi, kteří zemřeli přímo na nákazu COVID-19 a problémy spojené s ní. Ti, kdo zemřeli na jiné nemoci a měli zároveň pozitivní test na koronavirus, do statistiky nespadají a vedou se odděleně,“ shrnuje. Do statistik se tak každá oběť nemoci nedostane.

Proč tak Rusko činí, Svoboda vidí jakožto možnou manipulativní snahu „využít nízká čísla k sebepropagaci jak dovnitř, tak i navenek, podobně jako to Rusko udělalo v případě pomoci Itálii, USA, Srbsku či zemím postsovětského prostoru“.

Jak ale následně upozorňuje, jednotná metodika pro evidenci obětí COVID-19 neexistuje. „Nelze tak porovnávat pouze čísla bez kontextu toho, jak vznikala,“ dodává.