JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Konflikt Ázerbájdžán-Arménie z pohledu mezinárodního práva

Mezinárodní právo, rezoluce hlavních mezinárodních organizací, umožňuje světu bojovat proti ničivé divokosti a deregulaci, která vytváří ohavnosti. Je to mimo jiné síla OSN, její DNA od jejího vzniku po apokalypse 2.sv.války.

Rada bezpečnosti se právě sešla a právě přijala naléhavé jednomyslné prohlášení vyzývající k ukončení bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Rada vyzývá k neprodlenému obnovení konstruktivních jednání.

Od 90. let však bylo za účelem vyřešení konfliktní situace mezi Ázerbájdžánem a Arménií přijato několik mezinárodních rezolucí založených na nehmotném mezinárodním právu. Přisvojení těchto rezolucí by mělo umožnit hlubší reflexi této problematiky s využitím oficiálních, nesporných textů, zatímco záplava kontroverzních a stranických článků nás může oslepit a skrýt před námi drsnou realitu.

Říjen 1993

Rezoluce Rady bezpečnosti 874 přijatá na jejím 3292. zasedání dne 14. října 1993:

„Rada bezpečnosti po prozkoumání dopisu ze dne 1. října 1993, který adresoval předsedovi Rady bezpečnosti předseda Minské konference o Náhorním Karabachu z konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,

Vyjadřující vážné znepokojení nad tím, že pokračování konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu v Ázerbájdžánské republice a v jeho okolí, jakož i napětí mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou by mohly ohrozit mír a bezpečnost v region,

Znovu potvrzujíce svrchovanost a územní celistvost Ázerbájdžánské republiky a všech ostatních států v regionu,

Znovu potvrzujíce nedotknutelnost mezinárodních hranic a nepřípustnost použití síly za účelem získání území,

Opětovné vyjádření vážného znepokojení nad utrpením, které konflikt způsobil obyvatelstvu, a zejména vyjádření hlubokého znepokojení nad vysídlením velkého počtu civilistů v Ázerbájdžánské republice,

  • vyzývá zúčastněné strany, aby učinily příměří účinné,
  • požaduje stažení sil z nedávno okupovaných území. “

Můžeme přidat rezoluci 884, přijatou Radou bezpečnosti na jejím 3313. zasedání, která bere na vědomí „se znepokojením eskalaci ozbrojených nepřátelských akcí v důsledku porušení příměří, zejména okupace okresu Zanguelan a město Goradiz v Ázerbájdžánské republice“. Rada bezpečnosti „odsuzuje okupaci čtvrti Zanguelan a města Goradiz, útoky na civilisty a bombardování území Ázerbájdžánské republiky. Rada bezpečnosti vyzývá arménskou vládu, aby využila svého vlivu na přivést Armény z oblasti Náhorního Karabachu Ázerbájdžánské republiky k provádění rezolucí 822, 853, 874. “

1993 červenec

Rezoluce Rady bezpečnosti 853, přijatá na jejím 3259. zasedání, 29. července 1993:

„Rada bezpečnosti s obavami bere na vědomí eskalaci ozbrojeného nepřátelství a zejména zajetí agdamské čtvrti v Ázerbájdžánské republice,

Znovu vyjadřuje své vážné znepokojení nad vysídlením velkého počtu civilistů v Ázerbájdžánské republice,

Znovu potvrzujíce svrchovanost a územní celistvost Ázerbájdžánské republiky a všech ostatních států v regionu,

  1. odsuzuje obsazení okresu Agdam a všech ostatních nedávno obsazených oblastí Ázerbájdžánské republiky,
  2. dále odsuzuje všechny nepřátelské akce v regionu, zejména útoky namířené proti civilnímu obyvatelstvu a bombardování obydlených oblastí,
  3. požaduje, aby se dotyčné okupační síly okamžitě stáhly úplně z okresu Agdam a všech ostatních nedávno okupovaných oblastí Ázerbájdžánské republiky. “

1993 duben

Rezoluce Rady bezpečnosti 822 přijatá na jejím 3205. zasedání dne 30. dubna 1993:

„Rada bezpečnosti vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršováním vztahů mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou,

Berouce na vědomí s velkým znepokojením zintenzivnění ozbrojených střetů, a zejména poslední invazi místních arménských sil do oblasti Kelbadjar v Ázerbájdžánské republice,

  • požaduje okamžité zastavení všech nepřátelských akcí, aby bylo možné dosáhnout trvalého příměří, jakož i okamžité stažení všech sil okupujících okres Kelbadjar a další nedávno obsazené oblasti Ázerbájdžánu. “

A dalo by se přidat stejným směrem rezoluce a rozhodnutí OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropského soudu. lidských práv (EÚLP).

Texty jsou reprodukovány v přesnosti z doby před téměř 30 lety a dramatický problém stále nebyl vyřešen. Jihozápad Ázerbajdžánu je stále obsazený. A válka právě začala znovu pohrdáním civilním obyvatelstvem a za cenu katastrofální destrukce.

Je naděje na návrat do let, kdy Ázerbájdžánci a Arméni žili v dobré porozumění a harmonii ve stejné zemi marná?

Zdroj: https://www.prvnizpravy.cz/

Líbí se vám naše stránky a síla svobodných informací, které šíří? Prosíme, podpořte nás! 

I malá částka zaslána anonymně pomůže a předem Vám za to moc děkujeme!

Podpořit nás můžete ZDE

Odeslat komentář