Proč Kyrgyzstán není Bělorusko

KYRGYZSTÁN: Andrej Perla v souvislosti s dalším převratem v Kyrgyzstánu poukazuje na konce, jakých se dočká každá země, jehož občané si neváží vlastního státu

Státní převrat v Kyrgyzstánu lze již v této zemi považovat za tradiční událost. Nebo je možné podívat se na vše z nadhledu a zeptat se: pro koho je výhodné, že země Euroasijské hospodářské unie, tedy nejbližší spojenci Ruska, jsou vtahovány do válek a krizí jedna za druhou?

V Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, se v noci na 6. října uskutečnil další státní převrat. Aktéři událostí to tak samozřejmě nenazývají, ale jde viditelně o nejpřesnější definici. Dav občanů nespokojených s výsledky parlamentních voleb (složení stran, které se dostaly do parlamentu, se úplně změnilo) zaútočil na Bílý dům a osvobodil bývalého prezidenta země Almazbeka Atambajeva (nedávno byl odsouzen na 11 let). Ústřední volební komise v zemi po krátké rozpravě zrušila výsledky voleb většinou hlasů. Nyní bude třeba vyhlásit volby nové.

V této chvíli není vůbec zřejmé, kdo v Kyrgyzstánu vládne. Pravděpodobně budou vyhlášeny nové parlamentní volby, ale podle názorů kolujících na ruském internetu „to není přesné“. Podle všeho bude současný prezident Sooronbaj Žeenbekov v blízké budoucnosti donucen rezignovat (na prezidentské křeslo zasedl coby spolupracovník Atambajeva, kterého následně zradil a poslal do vězení), jenomže ani to není jisté. Současné dění představuje pro Kyrgyzstán takřka obvyklý scénář vývoje událostí, na jehož konci je změna vlády. Jde už o čtvrtou „revoluci“ v této malé zemi během 21. století, z toho dva bývalí prezidenti žijí v exilu (v Moskvě a v Minsku).

Podle odborníků je současné dění v Biškeku především důsledkem obtížné finanční a ekonomické situace většiny populace, vysoké nezaměstnanosti, negativních jevů v ekonomice spojených s krizí způsobenou epidemií Covid-19. V nemenší míře však události souvisejí s neustálým bojem a soupeřením mezi dvěma klany či komunitami, nebo teritoriálními skupinami obyvatelstva, na něž je země rozdělena: mezi severem a jihem. Jih vyhrál parlamentní volby. Revoluce vrací k moci sever.

V pozadí Američané

Z jiného pohledu jsou ovšem události v Kyrgyzstánu podezřele podobné událostem v Bělorusku. Známý běloruský expert Alexej Dzermant posoudil stav věcí ve své zemi a v Kyrgyzstánu následovně:

Rozdíly mezi běloruskou a kyrgyzskou situací jsou značné. V Bělorusku tu máme vzpouru nové buržoazie, městské třídy spojené s mocným vnějším vlivem. V Kyrgyzstánu probíhá boj mezi elitami a účtování klanů, z nichž někteří se cítí nespravedlivě odstaveni a uraženi v důsledku tvrdého potrestání bývalého prezidenta Atambajeva…

Situace jsou různé, podíl vnějšího faktoru společný, ale v důsledku to všechno má roznítit celý ohnivý oblouk nestability v Eurasii. Jde jen o to, že někde úspěšně využijí vnitřní slabosti a rozkol a jinde je potřeba silný vnější zásah.

… Pro nás to znamená, že se musíme držet ze všech sil. Především v Rusku, Bělorusku a Kazachstánu pomáhat našim spojencům. V sázce je hodně, pokud selžeme, možná to pohřbí naše šance do budoucna. Je nutné udržet režim, podržet stát, neutralizovat vnitřní nepřátele a agenty vnějšího vlivu.

Názor Alexeje Dzermanta není jediný ani unikátní. Přibližně totéž v rozhovoru pro RIA Novosti řekl vedoucí Euroasijského analytického klubu Nikita Mendkovič: „Pokud jde o vnější faktor, externí hráči bezpochyby pro takový vývoj situace udělali maximum. Zejména je známo, že američtí diplomaté se během předvolebního období setkali s vůdci opozice, vyzývali je, aby se spojili a nevzdávali se … Spojené státy mají samozřejmě zájem na odstranění úřadujícího prezidenta Sooronbaje Žeenbekova, kterého považují za příliš proruského.“

Američané prostě zapalují Kyrgyzstán stejně jako před tím Ukrajinu. Cílem však není Kyrgyzstán jako takový. Cíl je pořád stejný – oslabit Rusko. Čím silnější jsou požáry podél ruských hranic, čím více jich je, tím jsou Američané spokojenější. Přesněji řečeno, tím více jsou přesvědčeni, že Rusko na tom není o moc líp, než jejich vlastní země zachvácená nepokoji.

Nejvyšší hodnota

Samozřejmě, jako u každé revoluce, zahraniční zásah k založení požáru nestačí. Musí existovat dobré důvody, aby se státní loď převrhla. Položme si otázku: proč se v Kyrgyzstánu přes noc stalo to, co se v Bělorusku nedaří uskutečnit již dva měsíce? Jaký je rozdíl mezi Kyrgyzstánem a Běloruskem?

V Bělorusku stát funguje. Především díky sovětské tradici tam mají efektivní pořádkový aparát. Ten sestává z lidí, kteří nejsou ani tak loajální vůči „režimu“ nebo jednotlivému politickému vůdci, ale vůči státu jako takovému – dostatečně oddaní, aby i nadále plnili své běžné povinnosti i v případě vzpoury, povstání či revoluce.

Kyrgyzské bezpečnostní síly nejsou o nic zbabělejší než ty běloruské. Ale jak se ukázalo, neslouží státu, nebo spíše stát pro ně není nejvyšší hodnota. Pozorovatelé téměř jednomyslně tvrdí, že to, co se stalo v Kyrgyzstánu, je důsledkem války místních klanů. Země je ostře rozdělena na sever a jih. V předchozím období štěstí přálo jihu, sever ztratil prezidenta a jeho vůdci byli odstaveni od moci. Jenomže bezpečnostní složky v Biškeku – složené hlavně z představitelů severu – vnímají pro-severní povstání jako své vlastní, a ne jako nepřátelské státu. Výsledek tomu odpovídá.

Ale co je to za výsledek? S každým novým státním převratem zůstává ze státu jako takového stále méně a méně. Vláda, kterou lze svrhnout a ztratit přes noc, ztrácí veškerou důvěryhodnost. Noví lidé přicházejí do vládních kabinetů, aby brzy zjistili, že nemohou nic změnit – dokonce ani ve prospěch svých příznivců, a to bez ohledu na jejich bezpodmínečnou podporu.

Kyrgyzstán je velmi chudá země. HDP na obyvatele je tam desetkrát (!) nižší než v Rusku. Kyrgyzstán je zemí s velmi malými a prakticky nicotnými možnostmi, jak ze státního rozpočtu zajistit sociální podporu a oživení domácí ekonomiky v podmínkách hospodářské krize. Při populaci čítající 6,3 milionu lidí 650 tisíc žije a pracuje v Rusku (celá čtvrtina pracující populace a očividně ta nejlepší čtvrtina…).

Všechny tyto okolnosti činí tuto zemi mnohem nestabilnější a mnohem citlivější na všechny druhy otřesů, než je tomu v případě Ruska. Pochopitelně není třeba říkat, že to, co se nyní děje v Biškeku, se sotva může zopakovat v Moskvě – je těžké si představit, že by Rusko do takové míry zesláblo. Ale to je pouze jedna stránka věci. Na druhé straně bychom neměli zapomínat, že ještě v nedávné minulosti byl Kyrgyzstán součástí Sovětského svazu, tedy ruské říše s jiným názvem. Starší generace a lidé středního věku tam studovali na stejných školách, jako současní Rusové. A Biškek je sice chudé, ale vcelku stále ještě moderní město. A co se tam děje (a zjevně bude dít i nadále), je totéž, co poučení z jedné ruské pohádky: nápověda a lekce pro dobré lidi.

Nikoli poučení o tom, „kam se mohou dostat velmi chudí lidé“, ale o tom, „kam se mohou dostat lidé, kteří si neváží vlastního státu.“

Autor: Andrej Perla

Překlad: protiproud.cz

Zdroj: https://www.discred.ru/

Napsat komentář