Na černobílém videu zveřejněném jihokorejským ministerstvem obrany je vidět mohutná exploze, po níž se zřítí čtyřpatrová budova styčného úřadu a částečně také 15patrový věžák, který sloužil jako ubytovací zařízení pro jihokorejské úředníky, kteří ve styčném úřadu pracovali. Od ledna byl styčný úřad uzavřený kvůli obavám z šíření koronaviru.

K explozi došlo několik dní poté, co Kim Jo-čong, sestra vůdce KLDR Kim Čong-una, varovala, že Pchjongjang zruší styčný úřad v Kesongu, pokud Jihokorejci nepřestanou přes hranice pomocí balónů posílat vůči režimu kritické letáky.

„Nebude trvat dlouho a uvidíte tragickou scénu naprostého zhroucení neužitečného styčného úřadu,“ připomněl její prohlášení The Korea Times.

Dramatic video from South Korea's Ministry of National Defense showing North Korea blowing up the liaison office with South Koreahttps://t.co/HIMAMG16uE pic.twitter.com/Vn6CCbG9tZ

— Victoria Kim (@vicjkim) June 16, 2020

Severokorejská tisková agentura KCNA uvedla, že úřad byl vyhozen do vzduchu, aby „lidská špína a ti, kdo jí poskytují útočiště, zaplatili za své zločiny“. Termínem „lidská špína“ KLDR odkazuje na severokorejské uprchlíky, z nichž mnozí žijí v Jižní Koreji.

Řada aktivistů, kteří posílají balony s letáky, potravinami, dolarovými bankovkami, miniaturními vysílačkami a USB disky obsahujícími zprávy přes hranice do KLDR, pochází právě z řad severokorejských uprchlíků.

Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Budova styčného úřadu původně sloužila jako kancelář pro řízení provozu společné korejské průmyslové zóny Kesong, již Jižní Korea v roce 2016 uzavřela v reakci na raketové a jaderné testy KLDR. Před dvěma lety Jižní Korea investovala minimálně 9,8 miliardy wonů (190 milionů Kč) do renovace budovy, která se do dnešního dne skvěla jako zářivá stavba z modrého skla v jinak šedivém průmyslovém městě.

V době fungování úřadu pracovali Jihokorejci v druhém poschodí a Severokorejci ve čtvrtém poschodí. Ve třetím poschodí byly konferenční sály pro setkání mezi oběma stranami. V době uzavření úřadu v lednu tam Jižní Korea měla 58 zaměstnanců, napsala agentura Reuters.

Napětí na Korejském poloostrově

Pchjongjang v poslední době stupňuje napětí na poloostrově. Minulý týden KLDR varovala, že vypoví mezikorejskou vojenskou dohodu z roku 2018. Následně Severní Korea se svým jižním sousedem přerušila komunikační spojení a v úterý Pchjongjang pohrozil návratem severokorejské armády do demilitarizovaného pásma, které tvoří hranici mezi oběma korejskými státy.

Jižní Korea o víkendu KLDR vyzvala k dodržování dohod v rámci usmiřovacího procesu. Soul navíc slíbil zakročit proti aktivistům posílajícím letáky, jejichž činnost podle jihokorejské vlády přispívá k napětí na hranicích, ohrožuje občany žijící blízko hranic a také poškozuje životní prostředí.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy.

Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale mezikorejské vztahy výrazně ochladly.

Podle některých analytiků se Severní Korea snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy. Sankce tvrdě doléhají na ekonomiku KLDR, která nyní navíc čelí tlaku kvůli koronavirové krizi.