Syndrom agresivních primitivních aktivistů: nevidět, nechápat a neslyšet!

Podobné to bylo v roce 2019 v Hongkongu: Novelizovaný zákon měl řešit nedostatky současného zákona o vydávání lidí do jiné jurisdikce, ale byl politicky zneužit k protičínským protestům.

Tajemník pro bezpečnost John Lee hongkongské zákonodárné radě 22. května odpovídal na otázku týkající se toho, že kvůli případu podezření z vraždy v minulém roce na Tchaj-wanu, vláda předložila Radě návrh legislativních změn. Jejich cílem bylo umožnit vládě předávání podezřelých na základě případu Chana (podezřelého z vraždy) – protože Hongkong neuzavřel dosud žádnou dlouhodobou dohodu o předávání kriminálních uprchlíků na Tchaj-wan.

Tajemník odpověděl, že Chan podezřelý z vraždy byl v Hongkongu mezitím odsouzen k 29 měsícům odnětí svobody za finanční delikt a mohl by být propuštěn z vězení již v říjnu 2019.

„Doufáme, že právní předpisy přijmeme před jeho propuštěním, aby mohl být předán Tchaj-wanu… Vládní navrhované změny zajišťují, aby se pachatelé závažných trestných činů nemohli vyhnout odpovědnosti tím, že využijí právního vakua při ochraně bezpečnosti veřejnosti a společnosti.
… budeme trpělivě komunikovat s tchajwanskou stranou, vysvětlujeme naše právní vakuum a tvrdě pracujeme na prosazování spolupráce v případě podpory spravedlnosti.“

Lee uvedl, že vydání do země, kde byl Lee obviněn, je nejrozumnější, protože ho nelze soudit v Hongkongu. Dále si povzdychl, že pro případ, že by někoho napadlo vraha z Tchaj-wanu soudit v Hongkongu: „…protože k trestnému činu došlo mimo Hongkong, budou naše orgány činné v trestním řízení čelit značným potížím při shromažďování důkazů a předvolání svědků a nebudou moci zajistit, aby důkazy byly uznány hongkongskými soudy. To může dokonce vést k právním problémům spojeným i se zveřejněním informací, a k obvinění, že došlo ke zbavení práva obžalovaného na spravedlivý proces…“

John Lee ještě pronesl řadu dalších právně zašmodrchaných argumentů, aby nakonec pateticky prohlásil: „…Nemůžeme a neměli bychom zavírat oči před mezerami ve stávajících právních mechanismech, protože by to z Hongkongu vytvořilo útočiště pro pachatele.“

Lee dále uvedl, že stávající nařízení o uprchlících (FOO) odkazuje na vzorovou smlouvu OSN o předávání uprchlíků, která je v souladu s mezinárodní praxí s lidskými právy a právními procesními zárukami. Tyto informace hongkongská vláda zveřejnila na webu 22. května 2019 v 17:12 hod.

V informaci se lze dočíst také: „…FOO funguje již téměř 22 let a funguje dobře a hladce. Soudy mají rozsáhlé zkušenosti s vyřizováním značného počtu případů. Věříme odborné způsobilosti a nezávislosti našich soudců. HKSAR zatím podepsal dlouhodobé dohody o předávání uprchlíků pachatelů s 20 jurisdikcemi. Patří sem USA, Austrálie, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Nový Zéland, Finsko, Nizozemsko, Irsko, Portugalsko, Česká republika, Jihoafrická republika, Singapur, Malajsie, Indie, Indonésie, Korejská republika, Filipíny a Srí Lanka.

Zatímco HKSAR aktivně pracuje na jednáních s mnoha dalšími jurisdikcemi s cílem dosáhnout dlouhodobějších dohod o předávání a rozšíření spolupráce, nejsme schopni vyřídit žádosti o předání uprchlíků z ostatních 170 zemí nebo žádat, aby nám byli vydáni zločinci, kteří spáchali závažné trestné činy v Hongkongu. Navíc, protože stávající FOO se nevztahuje na pevninu, Macao a Tchaj-wan, mohou uprchlíci z těchto míst využít tuto mezeru k vyhýbání se právní odpovědnosti a vyhledat útočiště v Hongkongu. Z tohoto důvodu je třeba odstranit stávající zeměpisné omezení a umožnit v rámci právních předpisů vzájemnou spolupráci v oblasti boje proti trestným činům mezi Hongkongem a dalšími zeměmi.“

Pokud jde o vydávání obviněných či odsouzených např. v prosinci 2019 byli v Hongkongu dva čeští důchodci usvědčení z pašování kokainu a odsouzeni k 27 letům vězení. Vladimíru Švecovi bylo 71 let, je silně nedoslýchavý a byl zadržen na hongkongském letišti se šesti kilogramy kokainu. Dalším Čechem za hongkongskými mřížemi je 67letý Luděk Havránek. Naše úřady jednají o jejich vydání do vlasti. Taková je informace z prosince 2019. Vydáni mohou být na základě zákona, jehož další aplikaci na Tchaj-wan, Macao a Čínu protičínští aktivisté odmítají.

Protesty proti vydávání zločinců do země, kde provedli závažný trestný čin, byly dovedně využity jako záminka k protestům, že jde o něco nebezpečného.

Aby bylo námitek co nejméně, v návrhu hongkongské vlády byl snížen počet trestných činů, za které je možné vydávat zlobivé lidi do Číny a na Tchaj-wan, ze 46 na 37, a zvýšit trestní sazbu pro vydávání z 3 na 7 let. Vydávání by hrozilo jen za závažnější trestné činy. Trestný čin uplácení ale v návrhu změny zákona zůstal. Proto bylo proti novele zákona mnoho aktivistů. Tvrdí, že obvinění z uplácení lze čínskou administrativou zneužít.

Vysvětlování ze strany hongkongské státní správy bylo médiím poskytováno po celý květen. Např. 24. května 2019 bylo uveřejněno, že je zaručena zejména nezávislá soudní pravomoc, včetně pravomoci konečného rozhodnutí. Neboť soudci z jiných jurisdikcí (států) mohou zasedat u odvolacího soudu, který by též rozhodoval o vydávání zločinců. 14 významných zahraničních soudců ze Spojeného království, Austrálie a Kanady v roce 2019 zasedalo na hongkongském odvolacím soudu jako dočasní soudci, což svědčí o nezávislosti tamního soudnictví. Tento soudní systém je plně praktikován již 20 let.

Na obhajobu zlých vládců Hongkongu uvádíme např. vyjádření vládního úředníka publikované na vládním webu HK v pondělí 3. června 2019 v 22:10: „Vláda HKSAR konzultovala …návrh na podporu navrhovaných legislativních změn. Veřejnost byla poté vyzvána, aby poskytla stanoviska k navrhovaným legislativním změnám a mezi přibližně 4 500 písemnými odpověďmi bylo asi 3 000 na podporu a asi 1 400 proti změnám. Po zvážení shromážděných názorů a všech faktorů se vláda HKSAR rozhodla, že navrhovaná ujednání o předání podezřelých se budou vztahovat pouze na 37 položek ze 43 položek trestných činů, na něž se vztahuje 20 do té doby uzavřených dohod (s dalšími státy jako např. s Českou republikou), takže o co šlo? O nic.

Odpor politických aktivistů proti hongkongskému tzv. extradičnímu zákonu splnil svůj účel. Změnil se v hysterii, ohromné politikum, které se nakonec proměnilo v městskou gerilovou válku.